Už je čas, paní ČNB

Český autoland se sice drží, ale ve světě auta moc nejedou. K předcovidovým úrovním je daleko a lepší zítřky nám nějak ovinula mračna. Tlak na elektrifikaci zvyšuje ceny a logicky brzdí prodeje. Je pravda, že kvůli nedostatku čipů na světovém trhu se ani o moc víc vyrábět nedá. Ale ony čipy jsou druhý bolehlav. Chybějí v produkci dnes už prakticky všech průmyslových výrobků. Tento stav nějakou dobu potrvá, a tudíž také povede k růstu cen. Přitom v očekávání lepších zítřků a v důsledku zdražování povolenek masivně rostou ceny energií. Silová elektřina je v Evropě skoro o polovinu dražší než před rokem. To vše vede k nečekaně silnému a dlouho neviděnému růstu produkčních cen, které se nemohou neprojevit na pultech. A spíše dříve než později.

Protiinflační tlaky jsou přitom slabé a neduživé. Nezaměstnanost asi v létě drobet poskočí, ale nějakou katastrofu očekávat nelze. Ukrajinci a další pracovní síla zde budou chybět asi delší dobu. Významné části populace přitom narostly úspory, takže sílí i touha utrácet a vynahradit si rok strádání v karanténě.

Česko v Kopru. Z daňového balíčku se budeme vyhrabávat dlouho

Velký zásek do strukturálního salda přinesla nikoli samotná pandemie, ale „daňový balíček“ schválený zkraje letošního roku.

Velký zásek do strukturálního salda přinesla nikoli samotná pandemie, ale „daňový balíček“ schválený zkraje letošního roku.

Zapomenout bychom také neměli na fakt, že před covidem nám inflace citelně rostla a reálně ji zlomila až krize, a nikoli mírně navýšené úrokové sazby. Pokles se zastavil už v březnu a je dost možné, že se už otočil kurz.

ČNB podle prohlášení svých představitelů vnímá, co se děje, ale s holubičím přístupem nutné zvýšení sazeb podle všeho hodlá ještě odkládat. Tento čtvrtek určitě ještě k ničemu nedojde. Ale mělo by. Měnová politika se trefuje na cíl, který je v budoucnosti vzdálené dvanáct měsíců. A už je čas něco dělat.