Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Uvolnění na poslední chvíli

Povolení covidových šroubů mělo na kahánku, ale nakonec, i když se zpožděním, prošlo. A je to dobře, jakkoli samozřejmě existuje riziko, že se vývoj epidemie o Vánocích zase otočí.

Nejde totiž jen o data z hygienických stanic a nemocnic ve vládním systému PES, jejichž interpretace může být velmi různá, ale o lidi. Společnost je jako vždy dost rozdělená.

Nejhlasitější jsou nyní panikáři, kterým nestačila blamáž malebného profesora Flegra s tisíci mrtvých denně, a v pouštění hrůzy pokračují. Podařilo se jim úspěšně překřičet ty, jimž jde v těchto dnech a týdnech o existenci. Jsou to stovky tisíc domácností a lidí z gastroprovozů, cestovního ruchu, obchodu, služeb a řemesel, kteří jako by dnes nikoho nezajímali.

Že na covid se dá umírat úplně jinak než dusíc se v posteli, ukázal třeba příklad mladé belgické kadeřnice Allyson Jadinové, která kvůli krachu svého čerstvě založeného kadeřnictví a z toho se odvíjejícího pádu do nesplatitelných dluhů spáchala sebevraždu.

Že je to ojedinělý případ? Japonci hlásí nejvyšší počty sebevražd za pět let po čtyři měsíce za sebou a dávají to do souvislosti s covidovou krizí. U nás se divíme, že nám umírá oproti průměrným počtům najednou více lidí, než kolik by odpovídalo úmrtí na covid. 

Lidé v těžké tísni pak celkem logicky odmítají respektovat omezení – jako ten hostinský z pražského Šeberáku, který raději riskoval milionové pokuty a hospodu otevřel. A to nemluvíme o mnoha jiných utajených výčepech či kadeřnicích navštěvujících zcela běžně své klienty.

Vláda prostě nemůže nařídit obyvatelstvu bezdomovectví. Ochota lidí podřizovat se vládním opatřením dramaticky klesá, což je vidět na počtech roušek nasazených na ulicích, a vláda by si toho měla všímat, a ne planě diskutovat o tom, zda její PES ukazuje někde o pět bodů více, nebo méně.

Živé lidi nelze vměstnat do statistických modelů a řídit jejich sociální kontakty od stolu moudrého matematika. Pokud tedy vláda chce, aby v případě skutečně vážné nutnosti měla šanci, že ji lidé ještě budou brát vážně.