Utíkejte na první koncert

Neseďte doma a běžte na první koncert nebo navštivte první divadelní představení. Při troše štěstí zažijete něco, co jste ještě nezažili a co už možná nezažijete.

Utíkejte na první koncert
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

V médiích se dočítáme o dopadech koronavirové pandemie. O miliardových dluzích, obezitě, psychických potížích, domácím násilí, krachu firem i dlouholetých vztahů. Ano, mnohé z toho je jistě pravda. Hodně toho vidíme ve svém bezprostředním okolí. 

Přesto, anebo spíše právě proto je třeba si připomenout, že svět nekončí. Že takové a ještě větší krize už náš svět přestál. A mnohdy nakonec vyšel posílený a odolnější. 

Jedním ze základních předpokladů osobního štěstí je radost. A tu můžeme mít i ze zdánlivě malých věcí. Ano, možná vydrží jen nakrátko. Ale co by bez ní byl život? 

Právě teď se nám naskýtá šance, která se v této generaci už třeba nikdy nebude opakovat. Své dveře a brány nám otevírají koncertní sály a galerie a brzy otevřou divadla a kluby. Živá, žitá a prožitá kultura.

Autor tohoto textu měl v pátek příležitost se jednoho takového koncertu po dlouhé době zúčastnit. Odehrál se v husitském kostele v Semilech. Byl součástí tradiční Noci kostelů, která se letos trefila právě do termínu rozvolňování. Zazněly na něm šansony, muzikálové melodie z celého světa i skvosty českého písničkářství. Byl to úžasný koncert.

Ale ve skutečnosti to bylo mnohem více – demonstrace normálního a svobodného života. Zpěvačka i muzikanti byli nabití neskutečnou energií. Přímo z nich sálala radost, že zase mohou. Nijak to neskrývali. Nic ze svého umu nezapomněli. Zpívala a hráli jako o život. Publikum jásalo a tleskalo tak jako snad nikdy v životě. Bez ohledu na zkušenosti, na věk i zdravotní stav i všechny postcovidové šrámy. Hladilo to duši, hojilo utržené rány. Sepětí kapely a publika bylo přímo demonstrací normálního a svobodného života. Mezinárodní repertoár, francouzština, španělština a angličtina navíc evokovaly představu dalekých a doteď tak nesmyslně vzdálených krajů. I ty ale budou brzy zase dostupné.  

A tak to možná mělo být, abychom si uvědomili, co dělá život životem. 

Neseďte doma a utíkejte na první koncert nebo navštivte první divadelní představení. Běžte na výstavu nebo vernisáž. Při troše štěstí zažijete něco, co jste ještě nezažili a co už možná nezažijete. Stojí to za to.