Vybrané články
z týdeníku The Economist

Ultimátní byznys trip. Šéfové firem chtějí zaměstnance krmit halucinogeny. Zbláznili se?

Firmy začínají na zlepšení duševního zdraví svých zaměstnanců objevovat nový recept – halucinogeny.

ilustrace Vojtěch Velický, týdeník HROT

Ve svém luxusním apartmá na londýnské Old Street, pod upřeným zrakem malé kamenné sošky houbičkového boha, vzpomíná Christian Angermayer na svou zkušenost s halucinogenními drogami, která mu změnila život. Událo se to před mnoha lety na maličkém ostrůvku v Karibiku. Pro investora to byl tenkrát tak zásadní trip, že se rozhodl podporovat biotechnologické firmy, které využívají halucinogeny k léčbě deprese, úzkosti, závislosti a dalších duševních chorob.

Tyto startupy čím dál častěji usilují o přízeň korporátní klientely. Rostoucí množství společností chce zaměstnancům nabízet halucinogeny, ať už jako součást duševní očisty, nebo na psychedelickém firemním výjezdním zasedání.

Amsterodam a nově i Oregon

Tento nenadálý zájem způsobilo rostoucí množství důkazů, jak jsou halucinogeny bezpečné a účinné, pokud jsou konzumovány v kontrolovaném prostředí. Ketamin už je nyní legálně dostupný jako anestetikum nebo lék na deprese na klinikách v Americe i v Evropě. Psilocybin (jenž dává houbám kouzlo) je legálně k dostání v Amsterodamu a od příštího roku bude v Oregonu. A zanedlouho by měl americký lékový regulátor rozhodnout, zda povolí užívání MDMA (extáze) k léčbě posttraumatické stresové poruchy.

Je čas legalizovat konopí. Výhody převažují nad riziky

Dekriminalizace konopí omezí černý trh a dostane tisíce bezproblémových uživatelů z šedé zóny. Může také přinést miliardy do státního rozpočtu.

V únoru zařadil americký výrobce mýdel Dr. Bronner’s, jenž se dlouhodobě přimlouvá za uvolnění pravidel pro užívání halucinogenů a konopí, do svých zdravotních plánů pro duševní zdraví zaměstnanců terapii, která kombinuje ketamin a poradenství.

Daniel Poneman ze sportovní agentury Beyond Athlete Management tvrdí, že halucinogenní léky jsou extrémně účinné při péči o klienty, kteří se potýkají se strachem, že nepodají očekávaný výkon, nezvládají tlak a kvůli neustálému cestování se cítí být izolovaní. Ronan Levy, spoluzakladatel firmy Field Trip, která z Amsterodamu zprostředkovává halucinogenní zážitky, mluví o basketbalistech z NBA, kteří málem přestali hrát, ale po této zkušenosti dál pokračují v kariéře.

Jindřich Vobořil: Lidé abstinovat nebudou

Tabákové náhražky jsou určitě jednou z cest. Podívejte se na Švédsko, kde tabák kouří jen pět procent populace, říká národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Halucinogeny mohou ovšem firmy využít nejen ke zlepšení duševního zdraví svých zaměstnanců. Anne Philippiová, šéfka německé organizace The New Health Club, která pořádá halucinogenní seance, říká, že některé firmy také experimentují s takovými drogami s cílem zvýšit empatii manažerů, posílit týmového ducha, zlepšit tvořivost nebo změnit firemní kulturu. Field Trip nabízí víkendové akce pro „lídry“, kde mají zažít „zvýšenou intenzitu vnímání“.

Nenutit, nabízet

Je třeba dbát na to, aby nedošlo ke zneužívání těchto látek. Halucinogeny nejsou vhodné pro léčbu některých duševních potíží, jako je například schizofrenie. Platí totéž co pro skleničku po práci – ne každý se chce, nebo může, účastnit. Manažerka z velkého fondu rodinného majetku vzpomíná, jak dlouho zvažovala, zda má, nebo nemá přijmout pozvání své firmy na (nelegální) ayahuaskový rituál do vily v Kalifornii, kam měl pro tu příležitost přiletět šaman.

A psychedelický zážitek může také způsobit, že zaměstnanci začnou zpochybňovat úplně všechno – kapitalismem počínaje a smyslem své práce konče. Keith Ferrazzi, kouč vrcholových manažerů, ví o několika zakladatelích, kteří z firmy po takovém tripu odešli. Možnosti halucinogenních tripů se rozšiřují rychleji než zorničky generálního ředitele po konzumaci ayahuasky, ale firmy by o jejich byznysovém využití raději měly rozhodovat s čistou hlavou.