Vybrané články
z týdeníku The Economist

Jaká bude Ukrajina v roce 2030: prosperující člen NATO, nebo zhroucený stát?

Jak může z traumatu ruské invaze povstat stabilní a úspěšná země

ilustrační foto | Profimedia.cz

Představte si vítěznou Ukrajinu v roce 2030. Je to demokratický stát, připravuje se na vstup do Evropské unie. Obnova je téměř dokončena. Hospodářství rychle roste a je dostatečně čisté a rozmanité, aby ho nemohli ovládnout žádní oligarchové. To všechno podtrhuje pevná ukrajinská bezpečnost. Obrana proti další invazi nestojí na blahovůli Kremlu, ale na pocitu, že by obnovená ruská agrese neměla šanci na úspěch.

Dnes, když poničená ruská armáda ustupuje z Chersonu na jihu země, se zdá být konec bojů stále ještě v nedohlednu. Ale zprávy o tom, že Ukrajina a její spojenci začínají nastiňovat své představy o budoucnosti, dávají smysl, protože nadcházející měsíce rozhodnou o tom, co bude možné na konci dekády. Znamená to, že je třeba zamýšlet se nad tím, jak obnovit poválečnou Ukrajinu, a nad bezpečnostními zárukami, které by odradily budoucí nájezdníky.

Podpora není jistá

V minulosti západní lídři prozíravě zdůrazňovali, že si Ukrajina musí cíle určit sama. Ukrajinci koneckonců umírají v konfliktu, který se celý točí kolem práva suverénních států rozhodovat o své budoucnosti. Bude-li jim mír vnucen, pravděpodobně nevydrží. Západní spojenci Ukrajiny však mají ve hře vlastní zájmy. Pokud by válka eskalovala, mohla by je vtáhnout. Pokud by Rusko nakonec upřelo Ukrajině vítězství a vytvořilo na své západní hranici kolabující stát, Vladimir Putin nebo jakýkoli jeho nástupce by ohrožoval bezpečnost celé Severoatlantické aliance.

Ukrajina by měla spojit své plány do budoucna s NATO. Západ v současné době zbrojní a finanční pomoc dávkuje, částečně proto, aby usměrňoval průběh války, když zrychluje dodávky pokročilých zbrojních systémů, pokud má Ukrajina problémy, ale odmítá jí poslat letadla a dalekonosná děla v obavě, že by Ukrajinci zašli příliš daleko – ať už to znamená cokoli. Ukrajina by měla být spíš partner než prosebník.

Jaké jsou skutečné výdaje Ruska na armádu a jak dlouho Putin vydrží financovat válku?

Ukrajina se chlubí tím, že zahraniční vojenská pomoc tvoří téměř devadesát procent ruského rozpočtu na obranu. Realita je ale poněkud komplikovanější.

Ukrajina by se také měla snažit spojence k sobě těsněji připoutat, zejména Ameriku. Nic nemůže zaručit podporu příštího prezidenta (Donald Trump například není fandou Ukrajiny), ale úspěšný, domluvený plán na válku a situaci po ní je nejlepší zárukou pokračující podpory.

Takový plán musí obsahovat rámec pro obnovu. Ukrajinci potřebují obnovit své zničené životy. A co víc, pokud selže ukrajinská ekonomika, selže i její demokracie.

Účastníci říjnové dárcovské konference v Berlíně načrtli základní obrysy plánu přestavby Ukrajiny a odhadovaných nákladů. Odhadli, že první opravy v době, kdy se ještě bude bojovat, což může trvat další tři roky, by přišly na desítky miliard dolarů. Počáteční fáze rekonstrukce, která zabere další dva roky, si vyžádá kolem sto miliard dolarů. Třetí fáze – de facto Marshallův plán pro Ukrajinu s pravděpodobnou cenovkou ještě vyšší – by potom měla v zemi vytvořit ekonomiku způsobilou pro vstup do EU.

Ruský exilový parlament: Kdo zavraždí Putina, stojí nad zákonem

Prezident Putin je problém číslo jedna. Lustrační zákon zabrání jeho přisluhovačům škodit dál, tvrdí ruský trucparlament, vzniklý o víkendu v Polsku.

Na takové plány jsou pochopitelně zapotřebí obrovské sumy kapitálu od soukromých investorů. Několik desítek vlád a multilaterálních věřitelů vytvoří takové podmínky, aby přilákaly peníze zvenčí. Pokud jejich granty a půjčky rozkradou oligarchové, Ukrajina se zhroutí. Proto Ukrajina a její podporovatelé musejí využít válkou utužené národní odhodlání a dát protikorupčním organizacím dostatečné pravomoci, aby hlídaly, jak se peníze utrácejí.

Demokracie stejně důležitá jako území

Má-li Ukrajina vzkvétat, potřebuje být v bezpečí. Aby byla nadále životaschopným státem, musí si udržet přístup k Černému moři. Mnozí se soustřeďují na to, kolik území získá Ukrajina zpět; Putin musí utrpět přesvědčivou porážku, aby o ní nemohlo být pochyb. Nadto však bude vítězství Ukrajiny záviset úplně stejně na zdraví její demokracie jako na velikosti území.

Až se přestane bojovat, začne Rusko urychleně přezbrojovat. Kyjevská vláda proto bude od Západu potřebovat bezpečnostní záruky mnohem pevnější než ty, které tak velkolepě zklamaly, když měly Putina odradit v roce 2014 a znovu letos. Členství v NATO by byl zlatý standard, podle něhož by ruský útok na Ukrajinu znamenal agresi vůči celé Alianci. Ale Amerika a mnozí její spojenci nejsou ochotni riskovat přímý konflikt s Ruskem. A Turecko, které stále oddaluje vstup Švédska a Finska do Aliance, by mohlo být proti.

Ruské elity už mají Putina dost. Přestal pro ně být zárukou přežití

Válkou a směřováním země do izolace začal Vladimir Putin ohrožovat stabilitu a bezpečí ruských politicko-ekonomických elit. Chtějí-li si udržet moc, musí ho nahradit.

Přijatelnější variantou, kterou v září představili zástupci Ukrajiny a bývalý generální tajemník NATO, by byl model podobný tomu, jaký Amerika praktikuje vůči Izraeli. Kyjevský bezpečnostní pakt předpokládá síť právně a politicky platných závazků mezi Ukrajinou a jejími spojenci. Některé státy by v případě ruského útoku slíbily vojenskou, finanční a zpravodajskou podporu, jiné by se zavázaly k uvalení sankcí. Plán také vyzývá k investicím do dodávek zbraní a ukrajinského zbrojního průmyslu na desítky let dopředu.

Nedělejte si žádné iluze – takový pakt bude nesmírně těžké prosadit. První obava pramení ze současného stavu západního zbrojního průmyslu, který po rozpadu Sovětského svazu výrazně upadal. Může mít potíže udržet současnou úroveň dodávek zbraní a nábojů na Ukrajinu, pokud budou boje pokračovat, nemluvě o tom, zda by dokázal udržet s Ruskem krok při přezbrojování, jakmile válka skončí. Je proto nutné začít ihned posilovat zbrojní výrobu – vytvořením katalogu objednávek a racionalizací nákupu.

Další obavy pramení z toho, že odhodlání Západu poleví. Průzkumy mezi republikány a voliči ve východním Německu, protiválečné protesty v Římě a v Praze, to všechno svědčí o tom, že podporu Ukrajiny nelze brát jako danou věc.

Putin chtěl válkou ochránit ruskou kulturu. Výsledkem je odpor k čemukoli ruskému

Putinovy snahy o obnovení ruského impéria a nadvlády jeho kultury vedou k úplnému opaku – cokoli ruského ztrácí vliv. Nejlépe je to vidět na ruštině.

Všechny vlády mají jen omezené množství prostředků a pozornosti. Amerika má i jiné starosti, jako například s Čínou v Tichomoří. A Evropa se po desítkách let, kdy přenechávala svou bezpečnost v rukách Spojených států, teprve začíná seznamovat s povinnostmi, které na sebe musí nově vzít.

Západ musí pochopit, že všechny ty miliardy dolarů, které proudí na Ukrajinu, nejsou projevem dobročinnosti, ale pudu sebezáchovy. V posledních desetiletích Rusko každých pár let vyvolalo válku na svých hranicích. Vlažná západní podpora Ukrajiny Rusy neuklidní ani nepovede k obnovení vztahů s Ruskem, jak někteří Evropané doufají. Naopak je to přesvědčí, že je Západ dekadentní a zranitelný.

Jestli Putin udělá z Ukrajiny zhroucený stát, budou členové NATO dalším terčem jeho agrese. Splnění ukrajinského snu o vítězství by zajistilo mír jejím 43 milionům obyvatel. A také by mír zajistilo mnohem většímu množství lidí v celé Evropě.