Vyhmatejte si na sobě tuberculi pubici (výrůstek na stydké kosti, pozn. red.). To měl podle výpovědí studentky chtít na ústní zkoušce bez dalších svědků jeden z docentů na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Případ se odehrál již před čtyřmi roky, teprve loni na podzim jej však škola začala řešit, a to na základě anonymního dotazníku mapujícího sexuální obtěžování na škole.
Problému s příliš roztouženým učitelem ale čelila i Filozofická fakulta téže univerzity. Jeden z členů tamní katedry divadelní vědy údajně obtěžoval a ponižoval studentky v soukromí i ve výuce. V obou případech vedení daných fakult jednání odsoudilo.
Ačkoli byly tyto případy hojně medializované, podle univerzit šlo o výjimky. Přesto školy raději zavádějí nové mechanismy ochrany před sexuálním obtěžováním. Například Filozofická fakulta UK má od poloviny září vlastní ombudsmanku. Již dříve stejnou pozici obsadila Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci či Právnická fakulta UK.
Startér Feri
Případy sexuálního obtěžování na univerzitách samozřejmě nejsou žádnou novinkou. O nevhodném chování učitelů se „mezi řečí“ hovořilo i v minulosti. Případné potíže se však vždy řešily pod pokličkou, mimo veřejný a mediální prostor. Zásadní zlom ale nastal spolu s kauzou Dominika Feriho, někdejší politické superstar TOP 09. V polovině loňského roku vyšlo najevo, že poslanec a jedna z hlavních předvolebních tváří strany na večírcích údajně sexuálně napadal své spolužačky z právnické fakulty. V letech 2015 až 2020 si prý několikrát vynutil sex, i když s tím dívky nesouhlasily. Feri po propuknutí skandálu rezignoval a stáhl se i z volební kandidátky. Nyní policie navrhla Feriho obžalovat ze tří případů znásilnění. Již dříve uvedla, že mu hrozí deset let vězení.
Poté, co populární politik skončil s ostudou, se podle expertů více dívek nakonec odhodlá a oznámí zkušenosti se sexuálním obtěžováním autoritám, například vedení škol. Na první pohled nejde o nějaká závratná čísla – univerzity se stovkami tisíc studentů ve výsledku evidují jen jednotky nahlášených případů.
Podle sdružení Konsent je však realita někde jinde. „Až osmnáct procent vysokoškolských studujících má zkušenost s nevítanou sexuální pozorností ze strany vyučujících a kolem devíti procent se setkalo se sexuálním nátlakem. Obdobné situace se nevyhýbají ani studentským kolektivům,“ uvádí spolek, který se zabývá problematikou znásilnění a sexuální agrese.
Co s tím? Jednotlivá vzdělávací zařízení postupně zavádějí pozice školních ombudsmanů. Filozofická fakulta UK představila svou ombudsmanku v polovině září. Stala se jí odbornice na genderovou problematiku Pavla Špondrová. „Pozice ombudsmana má v tak rozsáhlé vzdělávací instituci, jako je naše fakulta, své opodstatnění. Může napomáhat při řešení možných sporů či zastávat zájmy různých skupin, které v akademické obci působí. V našem případě bylo ustanovení této pozice urychleno konkrétním případem opakovaného překračování role jednoho z akademických pracovníků směrem ke studujícím. V návaznosti na tuto situaci jsme hledali systémové nástroje pro řešení obdobných situací v budoucnu, prevenci takového jednání a kultivaci akademického prostředí v těchto směrech,“ říká proděkanka pro vnější vztahy Michaela Slussareff.
Ombudsmanka má podporovat rovný přístup ke všem členům akademické obce. Má se například podílet na tvorbě fakultních předpisů či nabízet školení. „Jejím dalším úkolem je být k dispozici všem členům akademické obce, poskytovat důvěrnou a neformální pomoc v různých otázkách a problémech. Může také fungovat jako mediátorka v konfliktních situacích,“ doplňuje proděkanka. Ombudsmanka je pozicí na částečný úvazek, placena bude z provozních zdrojů fakulty. V budoucnu ale není vyloučeno ani další financování, například z projektových zdrojů.
Pro celou Masaryčku
Zatímco na Univerzitě Karlově jsou zatím ombudsmani věcí konkrétních fakult, Masarykova univerzita v Brně dokončuje přípravy celouniverzitního řešení. „Plánujeme zavést funkci ochránce práv na univerzitní úrovni. Institut ombudsmana vnímáme jako reálně výkonnou součást komplexního systému ochrany práv, který systematicky vytváříme ve spolupráci s odbory, akademickou samosprávou a expertními orgány. V současné době finišuje příprava vnitřního předpisu, který by měl zakotvit procesy a kompetence v komplexním systému ochrany práv včetně zajištění odpovídajících pravomocí a nezávislosti ochránce práv při vyšetřování různých druhů oznámení, ochrany oznamovatelů apod. Na místo ombudsmana bude vypsáno výběrové řízení,“ napsal Hrotu Martin Bareš, rektor univerzity a rovněž předseda České konference rektorů.
Mluvčí univerzity Radim Sajbot však dodává, že to neznamená, že by škola byla extrémně zasažena problémem sexuálního obtěžování. „Na naší univerzitě máme přes třicet tisíc studentů a přes šest tisíc zaměstnanců a v tak velkém množství lidí jsme za několik posledních let zaregistrovali jediný případ, který vyústil v situaci, kdy byl dohodou ukončen pracovní poměr mezi příslušnou fakultou a akademickým pracovníkem z důvodu nevhodného chování se sexuálním podtextem,“ zdůrazňuje Sajbot.
Jiná brněnská škola, Mendelova univerzita, o ombudsmanovi uvažuje. „Zatím není rozhodnuto, zda se vydáme touto cestou. Studenti se ale již nyní mohou obracet na psycholožky z Poradenského a profesního centra, které funguje v rámci našeho Institutu celoživotního vzdělávání, mohou svou zkušenost napsat do evaluace předmětu nebo kontaktovat proděkana pro studijní záležitosti své fakulty. Aktuálně také připravujeme informační kampaň, která se bude zaměřovat nejen na sexuální obtěžování, ale obecně na nevhodné chování. Součástí kampaně bude web a videa zaměřená na prevenci nevhodného chování pro studenty i zaměstnance,“ říká mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
I ona však podotýká, že problémy se sexuálním obtěžováním jsou na akademické půdě výjimečné. „V posledních letech jsme zaznamenali pouze jeden případ,“ dodává mluvčí. Na Vysoké škole ekonomické v Praze o zavedení školského ombudsmana neuvažují. „Studentům i zaměstnancům školy je k dispozici psychologické poradenství. V případě závažného porušování práv se mohou studenti i zaměstnanci obracet přímo na rektora univerzity,“ napsala Hrotu mluvčí VŠE Věra Koukalová.
Řešení je na školách
Ministerstvo školství o plošném řešení sexuálního napadání na vysokých školách, například nařízení zavést ombudsmany na každé univerzitě, neuvažuje. Respektuje autonomii univerzit a zvolený typ řešení nechává na nich. Školy však musejí o svých krocích informovat alespoň v rámci předkládaných výročních zpráv.
Podle Dany Pokorné ze sdružení ProFem je Česko podobně jako další postsovětské státy v řešení problematiky sexuálního obtěžování pozadu oproti jiným vyspělým zemím. „Celkově nám chybějí sjednocené postupy, pomoc nebo podpora pro oběti sexuálního násilí, systematizovaná pomoc. Je tady hrstka neziskovek, které se touto problematikou zabývají, ale nemáme tu krizová centra pro oběti, jak je tomu například v Norsku nebo Irsku,“ řekla již dříve Pokorná pro deník Blesk.
Odbornice hodnotí pozitivně, že se tématu dostává pozornosti i na vysokých školách. Důležité však je, aby školy řešily potíže systémově a snažily se potížím i předcházet, nikoli řešit jen medializované případy. Určení kompetentních osob, které by měly problematiku na starosti na akademické půdě, je prý jen jednou z částí takového komplexního systému.
K tomu, aby se nakonec napadení nebáli o své příběhy podělit, prý musí dojít i ke změně klimatu ve společnosti. Řada lidí se totiž domnívá, že část viny vždy leží i na oběti. Ty následně váhají a protiprávní jednání oznámí třeba až po několika letech. „Na posun k lepšímu ve vnímání celé problematiky může mít vliv prevence, výchova a vzdělávání. Jsem přesvědčená, že učit se respektu k sobě navzájem by se mělo začínat už v mateřských školách. Celé je to ale velmi dlouhá cesta,“ uzavírá Pokorná.
