Uhelné teplárny v tísni. Drtí je platby za emise

Stále více uhelných elektráren a tepláren je ve ztrátě. Mnohé z nich budou vlastníci odstavovat z ekonomických důvodů.

Uhelné teplárny v tísni. Drtí je platby za emise
ilustrační foto | Profimedia.cz

Příkladem může být Teplárna Otrokovice, náležící do podnikatelské skupiny miliardáře Petra Lamicha. Největší zdroj tepla na Zlínsku uzavřel loňský rok se ztrátou téměř 64 milionů korun; o rok dříve to bylo minus 25,6 milionu. Tržby podle nedávno zveřejněné výroční zprávy stagnovaly na úrovni 1,25 miliardy korun. Teplárna by přitom mohla být v zisku, pokud by nemusela platit za vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší. Náklady na emisní povolenky se jen loni vyšplhaly na 194 milionů korun.

Další teplárenské společnosti své výsledky zveřejní v následujících týdnech a měsících. „Podle mých informací je valná většina tepláren ve ztrátě nebo na nule,“ řekl týdeníku Hrot předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela. Podle jeho odhadu reálně hrozí, že do pěti let vlastníci uhelné teplárny zavřou. Jedinou reálnou náhradou je zemní plyn, ale jeho příznivá cena nemusí vydržet napořád.

Již dříve ztrátové hospodaření přiznala Teplárna Strakonice, kterou většinově vlastní město. Loňský prodělek dosáhl 38,5 milionu korun, opět hlavně kvůli rostoucím cenám emisních povolenek. Vedení teplárny chce proto postupně nahradit uhlí biomasou, jejíž pálení není povolenkami zatíženo. Kotle na biomasu má podnik již od roku 2014, ale zatím je používal jen v omezené míře.

Jak se zdá, pod tlak se dostávají hlavně menší a střední zdroje. Ty největší se dokážou nové realitě lépe přizpůsobit. Třeba Plzeňská teplárenská měla podle předběžných čísel v loňském roce zisk necelých 400 milionů korun, tržby se udržely na úrovni okolo 2,5 miliardy korun. Teplárna v Plzni, kterou vlastní město spolu s koncernem EPH, má výhodu, že kromě uhlí spaluje také biomasu a komunální odpad.

Na klesající ziskovost uhelných elektráren ve své prezentaci pro investory upozorňuje také jejich největší provozovatel v Česku – Skupina ČEZ. Provozovat modernizované hnědouhelné bloky, stojící přímo u těžebních lokalit v Ústeckém kraji, se vyplatí. To samé však už nelze říct o starších elektrárnách, kdy zejména zdroje spalující černé uhlí se se všemi náklady včetně povolenek do tržní ceny okolo 40 eur za megawatthodinu nevejdou. ČEZ proto začal některé nerentabilní bloky odstavovat.

Jak web týdeníku Hrot upozornil v polovině dubna, činnost vládní Uhelné komise s příchodem koronavirové epidemie utichla. Jejím cílem je určit postup při zavírání uhelných elektráren a dolů. Zatímco ekologové hovoří o konci uhlí do roku 2035, někteří majitelé uhelných dolů a elektráren mají problém i s rokem 2050. Další směr určí výsledek studie, na níž pracuje státem vlastněný provozovatel přenosové soustavy ČEPS.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní