Uhelná komise - další oběť koronaviru?
Po vyhlášení nouzového stavu utichla řada aktivit. Vedle fotbalu, koncertů či divadel se nehraje už ani o budoucnost české energetiky.
Vládní Uhelná komise zasedala naposledy v polovině ledna – a od té doby nic. Její činnost utichla zrovna v době, kdy se začala rýsovat dohoda o postupném zavírání uhelných elektráren a dolů.
Jednání komise se konají zhruba jednou za dva měsíce. Jenže jednání naplánované na 16. března bylo s ohledem na epidemii koronaviru odloženo a členové se nepotkali ani v náhradním termínu 6. dubna. „Současná situace, kdy není možné a vhodné scházet se osobně, se samozřejmě dá řešit videokonferencemi. Nemusí být hned plénum komise, ale určitě by bylo vhodné svolat pracovní skupiny – zejména první pracovní skupinu, která řeší odklon od uhlí,“ uvedl programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
Zpoždění v práci Uhelné komise kritizují hlavně dva zástupci ekologických organizací. Tím druhým vedle Koželouha je vedoucí energetické kampaně organizace Greenpeace Jan Rovenský. Naopak se zdá, že členům komise s vazbami na uhelný byznys tato koronavirová pauza vyhovuje. Předsedou Uhelné komise je ministr průmyslu a obchodu (i dopravy) Karel Havlíček, který má v posledních týdnech zkrátka jiné starosti a povinnosti.
Konec uhlí
Ironií osudu přichází zamrznutí práce komise právě ve chvíli, kdy se začala rýsovat dohoda. Na poslední schůzce pracovní skupiny členové jednomyslně odhlasovali, že nejstarší a nejméně ekologické uhelné elektrárny se mají zavírat jako první. Naopak termín uzavření posledních bloků v Česku zůstává sporný. Zatímco ekologové hovoří o letech 2030 až 2035, někteří majitelé uhelných dolů, elektráren a tepláren mají problém i s rokem 2050. Střední scénář, s nímž komise pracuje, hovoří o konci uhelné energetiky v zemi k roku 2040.
Komise řeší i problémy, které zavření uhelných bloků a dolů přinese. Jedním je zajištění dostatku elektřiny z jiných zdrojů, druhým pomoc regionům s vysokou závislostí na uhlí. Podle odhadu ministerstva pro místní rozvoj zanikne v Moravskoslezském kraji do roku 2030 zhruba 10 tisíc pracovních míst spojených s uhelnou energetikou a těžbou. V severních Čechách to může být až 35 tisíc míst.
