Komentář: Největší zelená fantasmagorie o vašich radiátorech za stovky miliard

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Celý článek
0

Ruští oligarchové opustili trh se superjachtami, jejich prodej klesl

Prodej luxusních jachet klesl v minulém roce až o čtyřicet procent. Důvodem je stažení ruských zákazníků z trhu po začátku války na Ukrajině.

Prodej luxusních jachet klesl v minulém roce až o čtyřicet procent. Důvodem je stažení ruských zákazníků z trhu po začátku války na Ukrajině.

Celý článek
0

Emun spouští v Česku nový private equity fond. Zaujme správce rodinného majetku, nadace nebo církve

Nový fond GPE se zaměřuje na investice do globálního soukromého kapitálu. Podle společnosti Emun zpřístupní menším investorům příležitosti, které jsou běžně určené pouze pro velké investiční instituce.

Nový fond GPE se zaměřuje na investice do globálního soukromého kapitálu. Podle společnosti Emun zpřístupní menším investorům příležitosti, které jsou běžně určené pouze pro velké investiční instituce.

Celý článek
0

Udělejme ze zemědělců rentiéry

Podle rektora České zemědělské univerzity je načase se ptát, zda by hlavním úkolem zemědělců nemělo být udržování vody v krajině. Za to by měli být placeni.

Udělejme ze zemědělců rentiéry
Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička | Tomáš Novák týdeník HROT

Česká krajina je v kanceláři rektora České zemědělské univerzity (ČZU) Petra Skleničky všudypřítomná. Přes okno má nádherný výhled na pole obklopující areál školy v pražském Suchdole s Pražským hradem v pozadí. Na stěnách visí obrazy se zemědělskou tematikou zapůjčené z depozitářů České spořitelny. Sklenička se zahledí na výtisk týdeníku Hrot, který jsme přinesli s sebou, a zaujme ho logo týdeníku The Economist na obálce. „Jednou o nás v Economistu psali, nebylo to v souvislosti se suchem, ale s povodněmi,“ prohlásí, čímž nás ihned zaujme. 

O co se jednalo?

S kolegy Václavem Fantou a Miroslavem Šálkem jsme analyzovali, kde během zhruba 900 let stavěl člověk s ohledem na zátopové území. Identifikovali jsme sedm velkých povodní a ukázalo se, že lidé vždy odešli od řeky na jednu a půl generace. Druhá generace na to zapomněla a třetí se začala do zátopového území zase vracet. Economistu se to zalíbilo a připodobnil to k chování po hurikánu Katrina v New Orleans před 15 lety. V momentě, kdy začnou umírat přímí svědci, tak prolínání paměti ve společnosti přestane fungovat. Nezměnil to vynález knihtisku ani nová média dvacátého století. Zajímavý fenomén je, že společenskou paměť nahrazují pojišťovny. 

Jak?

Odmítají pojistit majetek v záplavovém území. Vystupují tedy jako novodobý krajinotvorný prvek. Sice je to drsné, ale lidé jsou jinak nepoučitelní. To jsme viděli i po roce 1997, kdy stát udělal velkou chybu a dal lidem peníze, aniž by jim zakázal znovu postavit dům v zátopovém území. To udělal až při druhé velké povodni v roce 2002. Byly případy lidí, kteří byli vytopení třeba třikrát za sebou. Pojišťovny přitom zafungovaly dobře. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit