Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Učí ve škole, jinde je nechtěli

Není moc důležitějších zaměstnání než učitel. Právě ten má obrovský podíl na tom, jaké bude nejvyšší vzdělání, na které vaše dítě dosáhne, a jak se v budoucnu uplatní na pracovním trhu. Jinými slovy, ve školách se rozhoduje, jak bude Česko prosperovat za několik desetiletí.

Vzhledem k této důležitosti by bylo logické, že si stát bude učitele hýčkat a že šíření vzdělávání mezi dětmi bude prestižní a dobře hodnocená činnost. Opak je pravdou. Stát sice v posledních letech navýšil objem financí, které směřují do školství, třeba na výplaty pedagogů, k vysoké prestiži má ale zaměstnání učitele daleko.

Průměrný věk pedagogů roste, ředitelům vzdělávacích zařízení se v drtivé většině nedaří nalákat nové, a hlavně kvalitní zaměstnance. Ani výhled do nejbližší budoucnosti není úplně optimistický, školy v horizontu pěti let potřebují zajistit kvalifikované učitele na pokrytí téměř 12 tisíc úvazků. Přitom problém sehnat kvalifikovaného pracovníka má už nyní 66 procent škol. Lehce vypomoci v těžkých dobách by měla školám novela zákona o pedagogických pracovnících. Ta umožní řediteli zaměstnat jako učitele i vysokoškolsky vzdělaného odborníka, který nemá pedagogické vzdělání. Nahrazuje pár let starou novelu, která naopak nutila ředitele škol nebrat učitele bez pedagogického vzdělání. I toto ukazuje, jak moc chybí školství dlouhodobá a smysluplná koncepce. Bez ní se z učitele prestižní zaměstnání nestane a bude stále platit, že buď učíte proto, že vzdělávání dětí považujete za životní poslání, nebo proto, že jste po absolvování „pajdáku“ jinou práci nesehnali. Každopádně je to změna, která potrvá několik let.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit