Účet za letní pohodu. Na stát se valí žádosti o náhradu škody
Až k soudům dorazí žaloby kvůli škodám způsobeným krizovými opatřeními, letní nečinnost vlády nejspíš zvedne šanci na jejich úspěch
Jednou budou historici hodnotit průběh pandemie čínské chřipky a českou vládu nepochválí. Je sice možné, že v průběhu příštích měsíců dosáhnou putovního titulu „best in covid“ i jiné evropské země, toto prvenství už nám ale nikdo nesebere. Nevíme sice, jak to bude u nás vypadat za půl roku, popis toho, co bylo, je ale výmluvný: Jarní lockdown, letní bohorovné kašlání na cokoliv a podzimní přitahování, během kterého vláda v panické atace chaoticky a na přeskáčku zastavila život v Česku a tvrdě sejmula křísící se českou ekonomiku.
Toto vládní selhání bude mít nepochybně vliv i na osud stovek žádostí o náhradu škody – ministerstvo vnitra jich k minulému týdnu eviduje 390 (v celkové hodnotě 5,59 miliardy korun) a ministerstvo zdravotnictví 229 (v celkové hodnotě 3,66 miliardy) – kterou eráru poslali podnikatelé i jednotlivci postižení zavedením krizových opatření. Myslí si to například Filip Melzer z olomoucké právnické fakulty, který na jaře publikoval v Bulletinu advokacie dva rozsáhlé texty, které jsou dodnes asi nejcitovanějším rozborem „covidových“ náhrad, i někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. „Myslím si, že liknavost (vlády) by roli hrát měla, byť určitě nepůjde o typické náhrady škody, ve kterých bude všechno vyčísleno do pětníku,“ říká Wagnerová.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
