Tvrdý lockdown teď!

V současné situaci se zavření všeho jeví jako jediné řešení. Ze všech možností totiž toho může vláda na tvrdém lockdownu zkazit nejméně.

Noční jednání vlády nepřineslo prakticky žádný výsledek ohledně toho, jak zbrzdit rychle stoupající čísla nakažených koronavirem. Jako obvykle není jasné, jaká opaření kdy přijdou, a Češi dál zůstávají v nejistotě. 

Z dostupných informací ovšem vyplývá, že chystaná omezení nepůjdou nad rámec omezení z první vlny a ani se jim nevyrovnají. Tehdy vláda Andreje Babiše neváhala při z dnešního pohledu směšných počtech nakažených zavřít na dlouhé týdny celou republiku bez ohledu na ekonomické škody. 

Nyní, když tuzemské zdravotnictví stojí na hraně kolapsu, evidentně není na stole ani uzavření fabrik, se kterým na jaře nebyl problém. Z nikdy nevysvětlených důvodů nejspíš budou dále otevřena i květinářství. Pugéty asi představují pro Čechy jakousi základní nutnost k přežití. Dobrou zprávou je alespoň proplácení testů firmám a podnikatelům, které oznámil ministr průmyslu Karel Havlíček. Nebo vlastně ne, on totiž není duben, dokonce ani září 2020, ale únor 2021.

Aby ovšem bylo jasno, autor tohoto textu je zásadním odpůrcem restriktivního boje s koronavirem, zvlášť když je k dispozici řada řešení, jejichž následky by byly mnohem méně fatální, v podobě hojně omílaných pojmů, jako je trasování, testování, očkování, motivace, kompenzace, komunikace…

Pokud však vláda něco v uplynulém roce spolehlivě prokázala, pak to, že není schopna zvládnout ani jedno z nich. S přihlédnutím k současné tragické situaci a neschopnosti státu cokoli řešit se tvrdé omezení všeho jeví jako jediné možné východisko. A to už jen z toho důvodu, že většinu odpovědnosti přenáší z vlády na obyvatelstvo, a ministři toho tedy mohou zkazit co nejméně. 

Češi zkrátka budou muset vedle koronaviru přežít i neschopnost Andreje Babiše, utlumit  prudký nárůst nakažených tvrdým lockdownem a pak doufat, že se jakžtakž povleče očkování. Konec kabinetu také není řešením, s jistotou by pak nastoupila druhá verze vlády přátel Miloše Zemana, jejímž hlavním cílem by byla realizace bláznivých snů prezidenta typu kanálu Dunaj–Odra–Labe a zintenzivnění nákupu předražených a nefunkčních zdravotnických pomůcek z Číny, nikoli redukce počtu mrtvých. 

Naději tak představují až podzimní volby a přidaný nástup kompetentnějších lidí do vedení země. Světlo na konci tunelu existuje, ale je mnohem dál, než jsme si všichni mysleli.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní