Tvrdá lázeňská kúra

Cizinci odjeli, Češi nepřijeli. Lázně drtí velká krize.

Tvrdá lázeňská kúra
ilustrační foto | Tomáš Turek týdeník HROT

Na Nové kolonádě ve Františkových Lázních je liduprázdno. Kolem zahrádek místních restaurací postávají servírky a čekají na hosty, kteří nepřicházejí. Jen kousek níže, u sochy Františka, stojí hlouček lidí. Je to k nevíře, ale tvoří ho skoro všichni místní hosté. Přišli na organizovanou prohlídku lázeňských parků a pomníků. Vítejte v místě, které je zhmotněnou krizí turistického ruchu. Dost možná ale z tohoto marasmu povstane proměna českého lázeňství.

Františkovy Lázně jsou bez hostů ani ne poloviční. Město má ke zhruba pěti a půl tisíci stálých obyvatel na pět tisíc lázeňských lůžek se dvěma a půl tisíci zaměstnanci. Starosta Jan Kuchař sleduje situaci s jistou mírou nervozity. „Ten výpadek je extrémní. Nemáme jiný průmysl než cestovní ruch. Počítám, že se budeme muset rozloučit s třiceti procenty příjmu našeho městského rozpočtu,“ říká. Město hospodaří ročně s přibližně 130 miliony korun.

Při pohledu do čísel od statistiků je propad ještě viditelnější. V březnu vlivem pandemie koronaviru došlo k meziročnímu propadu o 67 procent u počtu hostů a o 57 procent u počtu přenocování. Za duben a květen nejsou dosud čísla k dispozici, budou ale ještě horší. Lázně mají navíc řadu specifik, která je sráží ještě víc než jiné části cestovního ruchu.

Musí třeba zaměstnávat kvalifikovaný zdravotnický personál – sestry a lékaře. Každý lázeňský dům má tak větší náklady než běžný hotel. Speciálně západ Čech je v lázeňství extrémně závislý na cizincích, tvoří zhruba 60 procent klientů. Zavřené hranice znamenaly výpadek, který domácí klientela nemohla nahradit.

A i kdyby ho nahradila, nedalo se jet naplno. Na pokojích mohl být jen jeden host, omezení se týkala i počtu hostů na rehabilitacích, při stravování, při léčebných kúrách. A když se omezení uvolnila, byla největší potíž v tom, že domácí hosté jezdí hlavně „na křížek“, tedy na náklady pojišťoven. S nimi si zejména lepší hotely nepovídají, protože nabízejí péči samoplátcům.

Jak lázeňská města v západních Čechách bojují s krizí? Jak velké mají hoteliéři výpadky? Jak zafungují vládní slevové vouchery pro hosty a proč jim místní moc nevěří? Jak se musejí lázně změnit, aby příští krize ustály? Čtěte v aktuální vydání týdeníku Hrot, které vychází 15. června. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Miliardáři letí na Letňany
  • Narcos: Pomáhat a pálit
Objednat nyní