Turecké hospodářství 2.0

Sultán Erdoğan manévruje a modlí se, aby se klienti „rozplatili“, lira stabilizovala a ekonomika rozhýbala. Do dalších voleb má ještě čas

Turecké hospodářství 2.0
Turecko se za posledních čtyřicet let změnilo k nepoznání a velký díl zásluh (či odpovědnosti) za to připadá Recepu Tayyipu Erdoğanovi. | Shutterstock.com

Existuje kombinace, kterou by měl znát každý, kdo chce mít rozhodující slovo v hospodářské politice. (Tedy pokud to nechce jednou pořádně zmrvit.) Kecat do řemesla ministerstvu financí a centrální bance nebývá bez následků, zvlášť když si hrajete na pokořitele „nemožné trojice“.

Zkrátka jde o to, že si nemůžete libovolně pohrávat s úrokovými sazbami, přitom mít volný pohyb kapitálu a zároveň udržet stabilní kurz měny. Něco musí vždycky padnout a jsou tací, kteří nevyplní ani dva vrcholy trojúhelníku. Na konceptu „nemožné trojice“, popsaném před nějakými šedesáti roky, je pozoruhodné to, že nad ním nejde vyhrát.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan si už dlouho před pokusem o údajný státní převrat v červenci 2016 myslel něco jiného. Ani poté se „nemožné trojici“ rozhodně nepodvolil, spíše jen takticky ustoupil, když už jeho vměšování hrozilo průšvihem. Když se ale situace trochu zklidnila, vrátil se ke svému přesvědčení s novou vervou.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit