Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0

Tři roky, ve kterých nebylo normálního vůbec, ale vůbec nic

Normálního na uplynulých třech letech nebylo vůbec nic. Co to udělalo s úvěry a vklady v českých bankách?

Tři roky, ve kterých nebylo normálního vůbec, ale vůbec nic
ilustrační foto | Tomáš Turek, týdeník Hrot

Za poslední tři roky toho česká ekonomika a spolu s ní i bankovní systém zažily opravdu mnoho. Několik vln různých mutací koronaviru, které prošly populací většiny zemí na této planetě, vedlo k oslabení investorských, podnikatelských i spotřebitelských očekávání. Vlády a centrální banky na to reagovaly masivním uvolněním finančních podmínek, a to i ty, které si to neměly dovolit. Výsledkem podpory udržení příjmů obyvatelstva a subvencování firem byl vzestup depozit, patrný od Číny přes USA až po celou západní Evropu, nejen v Česku. Část z toho byla vynucená uzávěrami, část nejistotou a obavami z budoucnosti.

Když rizika pominula, odložená poptávka se nepotkala s nabídkou, která stále trpěla opakovaným narušením řady dodavatelských řetězců. Výsledkem byly inflační tlaky, jaké například Spojené státy nepoznaly čtyřicet let a Česko od liberalizace cen v roce 1991. Při zpětném ohlédnutí se ukazuje, že zejména velké centrální banky v čele s Federálním rezervním systémem a Evropskou centrální bankou na kumulaci rizikových faktorů reagovaly pozdě.

ČNB, která blahé paměti spustila sérii zvyšování úrokových sazeb v létě 2021, o den později než Maďarská národní banka, si za to vysloužila velké spílání od tehdejšího premiéra Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové. A co čert nechtěl, také od toho, na kterém hodně záleželo: prezidenta Miloše Zemana. Tomu totiž „padla karta“ a na sklonku funkčního období mohl obměnit skoro celou bankovní radu ČNB. Vůbec přitom nedal na svého odcházejícího guvernéra Jiřího Rusnoka, naopak vybíral „holubičí“ typy, jež s ním alespoň verbálně našly zalíbení v „dovezené inflaci“, kterou přece nezkrotíme zvedáním úrokových sazeb, a kdo to dělá, musí od válu. Do toho přišel útok Ruska na Ukrajinu loni 24. února.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit