Vybrané články
z týdeníku The Economist

Tři roky po brexitu: odchod z EU přišel Británii draho

Dopady brexitu v grafech. Kdy se může Británie vyhrabat z nejhoršího?

ilustrační foto | Profimedia.cz

Pragmatismus velí pokusit se, aby brexit fungoval co nejlépe. Vyžaduje také pochopení, kolik škod odchod z Evropské unie způsobil britské ekonomice.

Poté, co v lednu 2020 Británie s minimalistickou obchodní dohodou formálně opustila EU, optimisté vzývali naději, že část mizerných hospodářských výsledků jde na vrub covidu-19 a že se její výkonnost časem zase zlepší. Třeba budou potíže související s novými obchodními překážkami jen krátkodobé a obchodníci si zvyknou na nové uspořádání.

Ani dnes se nedá s jistotou říct, jaké budou dlouhodobé dopady brexitu. Ale dosavadní důkazy svědčí o tom, že Británii uškodil.

Fantomová Británie

John Springford z think-tanku Centrum pro evropskou reformu se snaží izolovat vliv brexitu vytvořením fantomové země, která kopíruje výkon Británie před výsledkem referenda v roce 2016. Za pomoci algoritmu, který pracuje se skupinou 22 států, a nevybírá tedy například jen z pár ekonomik podobné velikosti, následně modeluje pravděpodobnou britskou trajektorii, pokud by voliči hlasovali proti vystoupení z EU (viz graf Šikovnější dvojník).

Na základě toho odhaduje, že do konce druhého čtvrtletí roku 2022 byl dopad brexitu na HDP Británie až šestiprocentní. Stejnou metodou dovozuje, že investice brexit srazil dokonce o jedenáct procent.

Dopady na obchod jsou o něco méně komplikované. Nejnovější data naznačují, že na obchod službami neměl brexit téměř žádný vliv (ačkoli ke všem těmto odhadům je třeba přistupovat s vědomím, že se obchod službami tradičně obtížně měří). Do konce druhého kvartálu roku 2022 nicméně brexit snížil britský obchod zbožím o sedm procent.

Ta čísla nejsou neprůstřelná. Kritici Springfordova modelu poukazují na to, že některé ze států, které si zvolil pro komparaci, Británii nespravedlivě znevýhodňují: Austrálie a Nový Zéland dokázaly při pandemii účinněji uzavřít hranice a vyhnuly se nejhorším dopadům lockdownů a Amerika se v roce 2019 stala vývozcem energií. Zdůrazňují také, že britský problém s produktivitou sahá do doby předbrexitové – Británie měla nejhorší investice ze zemí G7 už deset let před referendem.

Springford naproti tomu argumentuje, že jeho přístup je lepší než si libovolně vybírat konkrétní země. Ale ať už je rozsah škod jakýkoli, celkové sdělení je jasné: brexit už tak špatnou situaci ještě zhoršil.

Odchod z EU také zvýšil Britům životní náklady. Jiný výzkumný tým z think-tanku Centrum pro ekonomickou výkonnost analyzoval potraviny, které ve větší či menší míře pocházejí z EU, a dospěl k závěru, že brexit mezi roky 2020 a 2021 meziročně zvýšil průměrné ceny potravin zhruba o tři procenta. A to navzdory faktu, že britská vláda zvedla jen malou část dovozních cel, která slibovala, a opakovaně odkládala ta ostatní. Pokud by někdy zavedla veškerá cla (současný odklad platí do konce roku 2023), dopady pravděpodobně zesílí.

Přistěhovalci, vítejte

Kromě pohybu zboží poznamenal brexit také pohyb osob. Občané EU od brexitu nemohou pracovat a studovat v Británii podle libosti, ale potřebují víza. To mělo předvídatelné dopady. V roce od června 2021 do června 2022 tvořili občané EU jen asi pětinu všech přistěhovalců do Británie, ačkoli tato čísla ovlivňuje velké množství uprchlíků z Ukrajiny a také zvláštní program pro relokaci britských občanů z Hongkongu. Ještě v roce 2015 tvořili občané EU zhruba polovinu všech imigrantů, ačkoli po změně metodologie výpočtů v roce 2020 je jakékoli srovnání ošemetné.

Ve výsledku se zdá, že se veřejnost o imigraci přestala tolik starat (ačkoli příval uprchlíků na malých člunech opět žene tuto otázku do popředí politické pozornosti). Procento Britů, kteří se domnívají, že přistěhovalectví má kladný vliv na Británii, stouplo podle průzkumů agentury Ipsos z 35 v únoru 2015 na 46 v červenci 2022.

Naproti tomu zesílila skepse k projektu brexitu. V srpnu 2016 uvádělo 52 procent dospělých, že je dobře, že si Británie odhlasovala odchod z EU, což téměř přesně odpovídalo podílu hlasů z referenda dva měsíce předtím. Dnes si totéž myslí jen 43 procent Britů.