Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0

Toto není apríl. Bohužel i bohudík

Pokud někdo tvrdil, že se z této krize proinvestujeme, tak zatím těžko

Kdyby to byl aprílový žertík, ale není: ministerstvo financí vydalo 1. dubna statistiku pokladního plnění státního rozpočtu, kde se ke konci března deficit prohloubil na nikdy nevídaných 125,2 miliardy korun (po očištění o finanční vztahy s EU to vyšlo na minus 123,9 miliardy).

Osminka bilionu korun je nevídaně hodně, a to i v roce, který bude poznamenán opatřeními proti covidu-19.

 

Smysl má dívat se na detail, protože DPH klesl meziročně o 6,9 procenta, přičemž ve státním rozpočtu je výpadek vyšší kvůli změnám u sazeb některých položek a v rozpočtovém určení daní.

Samo ministerstvo připomíná, že „čistě za měsíc březen bylo inkaso na úrovni veřejných rozpočtů meziročně vyšší o 2,1 miliardy korun, a to i přes faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně za zdaňovací období únor 2021 do 15. dubna 2021“. To souvisí s tím, že loňský březen už byl hodně poznamenán zatím nejtvrdší uzávěrou, jakou jsme zažili.

 

Vyvozovat dalekosáhlé důsledky u výběru daně z příjmů právnických osob v první čtvrtletí nejde (zálohy neznamenají finální inkaso), ale u daně z příjmů fyzických osob se už projevuje náběh zrušení superhrubé mzdy a faktické redukce sazeb, které poznamená i celý zbytek roku. Tenhle zásek ekonomika nepotřebovala, k čemuž se dostaneme. 

Pozoruhodný je údaj o výběru sociálního a zdravotního pojistného, který jako jediná „domácí položka“ na straně příjmů stoupl – pojistné přímo závisí na vývoji souhrnu mezd a platů v národním hospodářství, a vývoji nezaměstnanosti. 

Z výdajové strany má smysl jenom konstatovat, že nejvíc rostly transfery podnikatelským subjektům (meziročně o 23,5 miliardy včetně 1,4 pro sanaci KOKD – srovnejte s celkovým nárůstem rozpočtových výdajů o 42,9 miliardy), za čímž je třeba vidět všechny ty Antiviry a další covidové programy. Pokud někdo tvrdil, že se z této krize proinvestujeme, tak zatím těžko, neboť kapitálové výdaje byly (v každoročně slabém prvním čtvrtletí) ve skutečnosti meziročně nepatrně nižší.

Co bude dál?

I kdybychom nějakým zázrakem převzali britský uvolňovací kalendář a všechno by se u nás otevřelo stejně jako tam, bude ekonomicky postižený nejen první (ten už odepsali všichni), ale nejméně půlka druhého čtvrtletí, takže padá původní naděje, že tou dobou už všechno pofrčí a meziročně zaznamenáme opravdu mohutné tempo meziročního růstu HDP. 

Pak už všechno záleží na tom, jak se bude vyvíjet domácí poptávka, a zda skutečně s proočkováním a ústupem epidemie lidé a firmy pookřejí a začnou utrácet a investovat. Peníze na to jsou, protože z bankovní statistiky ČNB vyplývá, že vklady stále rostou. U domácností byl oproti únoru 2020 nárůst vkladů o 341,2 miliardy korun, za letošní únor přitom stouply o 34,4 miliardy. Kupodivu, vklady zvýšily i živnosti, meziročně o 24,4 miliardy, za měsíc o 5,7 miliardy korun. Podniky rovněž zvedly svoje úložky, meziročně o skoro 142 miliard, jenom za únor o 25 miliard. Čísla jsou to o dost vyšší, než kolik dostaly firmy a živnosti na transferech od státu a napůjčovaly si v bankách, protože saldo mezi vklady a úvěry je kladné a stoupá. Šetří a výdaje odkládají, až se vyčasí.

Ovšem kdyby jenom půlku z toho pustily domácnosti a podnikatelský sektor do oběhu, může příliv zvednout hodně loděk, inflační tlak ovšem bohužel taky nebude zanedbatelný.

Se zahraniční poptávkou letos problémy podle všeho nebudou, o čemž svědčí indexy nákupních manažerů, což se odráží i na burzách. Amerika už jede díky stimulu a masivnímu očkování na vlně silného oživení a týká se to i průmyslu.

Trochu odvahy v té Letenské 15 by to chtělo

Tohle všechno jsou důvody, proč by se i ve volebním roce mělo ministerstvo financí vytasit s trochu ambicióznějším cílem, pokud jde o utlumování rozpočtového schodku, než nějakých minus 300 miliard. Já vím, záseků do budoucích rozpočtů se udělalo moc, ale bez otočení kormidla to nepůjde.