Total solar. Němci propagují panely i na balkony

Zejména ve městech mohou minisystémy využívat i lidé, kteří nevlastní dům se střechou. V Bavorsku tuto iniciativu podporují místní samosprávy.

Total solar. Němci propagují panely i na balkony
ilustrační foto | Profimedia.cz

Další fází energetické revoluce v německých zemích má být doslova totální přechod k solární energii ve městech. Na takzvané Energiewende se může podílet každý, kdo má zájem. Stačí si koupit menší solární panel a umístit jej například na balkon. Vyzývají k tomu němečtí členové místní Agendy 21, jež má zavádět udržitelná řešení na komunální úrovni. 

Sepp Beck a Rainer Teschner, kteří bydlí ve městě Freising nedaleko Mnichova, nabádají spoluobčany, aby si pořídili menší fotovoltaické zařízení, například o výkonu 120 wattů. „Na zahradě mám panely, jež mají i během září výkon 320 wattů. To už stačí k provozu menší varné desky,“ tvrdí Beck, jenž v rámci Agendy 21 podporuje přechod na obnovitelné zdroje. Zdůraznil, že se každý může podílet na energetické transformaci, pokud bude aspoň trochu chtít. 

Vyrobenou elektřinu mohou lidé skladovat v domácím úložišti energie a používat pro sebe. Případně lze přebytky nabízet do veřejné sítě. Německé ministerstvo pro hospodářství a energii predikuje, že se do roku 2030 celosvětově zvýší podíl solární energie na celkovém instalovaném výkonu energetických zdrojů na třináct procent. To by znamenalo, že se výkon „solárů“ zvýší z 227 gigawattů v roce 2016 až na 2500 gigawattů. 

Města mají potenciál růstu

V Německu se diskutuje o tom, že ve městech existuje stále velký potenciál pro zvyšování podílu solární energie na energetickém mixu. „Mezi obnovitelnými zdroji má fotovoltaika největší potenciál růstu ve městech,“ je přesvědčena Marie Hünekeová, jež má na radnici v padesátitisícovém Freisingu na starost ochranu klimatu.

V okrese Freising si už 11 obcí z 24 vyrábí ze sta procent elektřinu z obnovitelných zdrojů. Zastánci fotovoltaiky zdůrazňují, že vyrobená elektřina ze slunce je v současnosti zhruba na třetině ceny, než za jakou ji prodávají velcí dodavatelé. Cílem okresu Freising je do roku 2035 využívání elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů a stane se plně zeleným regionem v Bavorsku.

Komunální politici uvedli, že si lidé mohou na balkon nebo terasu instalovat panely až do výkonu 300 wattů. Zjednodušili také byrokratickou zátěž na minimum. Nicméně každá domácí solární elektrárna musí být zaregistrována, zdůraznil Tobias Grießl z městských služeb ve Freisingu. Stačí k tomu vyplnit jednoduchý webový formulář. Provozovatel sítě musí zkontrolovat, zda je systém správně zapojen a zda má bytová jednotka správný elektroměr. 

Kdo umí počítat, má solární panely

Městské služby chtějí do budoucna distribuovat solární minisystémy zájemcům, vlastníkům nebo nájemcům bytů. Systém s měničem má stát okolo 500 eur (13 550 korun). Beck tvrdí, že se investice vyplatí, protože takto vyrobená elektřina vyjde zhruba na 10 centů za kilowatthodinu, což je asi třetina běžné ceny od německých dodavatelů energie. „Ten, kdo doma nemá solární článek, tak buď neumí počítat, nebo neví vůbec nic,“ apeluje na občany. 

Povědomí o výhodnosti domácí fotovoltaiky hodlá skupina Agendy 21 změnit. Každému, kdo se chce osobně podílet na německé energetické změně, nabízí poradenství, jak si domů pořídit alespoň několik solárních článků. 

V Německu nemá výkup solární energie garantovánu podporu u systémů, jež jsou starší dvaceti let. Tedy ti, kteří si před dvaceti lety pořídili na střechu fotovoltaiku a do sítě prodávají přebytky energie, na konci roku už nedostanou peníze, na které byli zvyklí. Z této sféry se stane šedá oblast, varoval Tobias Sassman z Energetické agentury Ebersberg-München, který radí lidem ohledně energetických úspor nebo pořízení fotovoltaiky. 

Není totiž jasné, za jakých podmínek budou moci lidé dodávat přebytky elektřiny do distribuční sítě. Drobným solárníkům konzultanti doporučují, aby většinu energie sami spotřebovali. To platí pro starší i nové systémy. 

Dotace na výrobu elektřiny ze slunce i větru neustále klesají. Podle zákona o obnovitelných zdrojích EEG z roku 2000 získali před dvaceti lety provozovatelé solární elektrárny v přepočtu 51 centů za kilowatthodinu, letos to je mezi 6 až 9 centy za kilowatthodinu. 

Koncový zákazník v září za kilowatthodinu platil v průměru 31 centů. Cílem zákona EEG je, aby bylo do roku 2030 pokryto 65 procent německé spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že se podíl zelené elektřiny na celkové spotřebě zvýšil ze šesti procent v roce 2000 na 42 procent v roce 2019. Na konci loňského roku dosáhl instalovaný výkon solárních zdrojů v Německu 47,5 gigawattu. 

Týdeník hrot

  • Jak Babiš bohatne na koronaviru
  • Život po Pentě
Objednat nyní