Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
V sousedním Rakousku řeší otázku, jaké riziko hrozí jaderným elektrárnám v Česku a na Slovensku v případě ničivého tornáda, ke kterému došlo na jižní Moravě.
Rakouská média i odborníci pro jadernou bezpečnost v této souvislosti zmiňují české elektrárny Temelín a Dukovany a také slovenské bloky v Jaslovských Bohunicích a v elektrárně Mochovce. Nejblíže výskytu tornáda jsou Jaslovské Bohunice, vzdálené zhruba 60 kilometrů.
Nikolaus Müllner z Institutu věd pro bezpečnost a rizika na Univerzitě pro přírodní zdroje (BOKU) ve Vídni zdůraznil, že odpověď není jednoduchá. „V zásadě je rozhodující, s jakými extrémními povětrnostními jevy se počítá v průběhu schvalovacího řízení. Celá budova by pak měla být navržena pro tyto scénáře,“ vysvětlil v rakouském deníku Die Presse.
Čím je elektrárna novější, tím spíše byly přísnější bezpečnostní standardy v době schvalování. Čím je ale jaderný zdroj starší, tím pozorněji by se měly zkoumat podmínky, za kterých došlo k výstavbě, a také se zaměřit na stav modernizací. Rakušané už z tohoto důvodu kritizují maďarskou lokalitu elektrárny Paks u Dunaje, kde může dojít k zemětřesení.
Rakušané připomínají problémy v elektrárně Jaslovské Bohunice, jež leží 120 kilometrů od Vídně, v 70. letech minulého století. Jednalo se o první jadernou elektrárnu uvedenou do provozu v tehdejším Československu. První reaktor A1 se začal stavět už v roce 1958, od konce roku 1972 vyráběl elektřinu. Na bloku chlazeném oxidem uhličitým došlo během 13 měsíců v letech 1976 a 1977 ke dvěma závažným nehodám.
Rakousko se ale o nich dozvědělo až po hlasování o spuštění jaderného zdroje Zwentendorf v listopadu 1978, kdy těsně zvítězili odpůrci jádra. Při první nehodě v Bohunicích došlo k úmrtí dvou pracovníků elektrárny, při druhé došlo k částečnému roztavení aktivní zóny.
Na stupnici jaderných událostí od jedné do sedmi byla nehoda hodnocena čtyřkou, tedy jaderná havárie bez vážnějšího vlivu na okolí. Od roku 1979 je zdroj fakticky v likvidaci, přírodní uran, který sloužil jako jaderné palivo, byl odvezen do Sovětského svazu. Na tomto místě vznikly i další bloky V1 (dva bloky) a V2 (dva bloky). Posledně jmenované jsou v provozu.
Rakouská expertka na hodnocení bezpečnosti jaderných elektráren Helga Kromp-Kolbová zdůraznila, že nejde jen o bezpečnostní standardy pro hlavní budovu elektrárny, ale o celkovou bezpečnostní koncepci. Jako předsedkyně Fóra pro jaderné otázky radí rakouské vládě v oblasti ionizujícího záření.
V případě živelné pohromy musí být zaručeno, že bude zajištěn dostatek energie pro udržení chodu čerpadel pro nouzové chlazení reaktorů. Musí se dbát i na další parametry. Jak rychle se dokážou spustit dieselové generátory, zda jich je dostatek a po jak dlouhou dobu dokážou vyrábět elektřinu pro chod elektrárny, vysvětlila Kromp-Kolbová.
Změna klimatu v tomto ohledu vytváří další rizikové faktory, jež se mohou projevit výskytem extrémního počasí. V případě bouří a tornád se stávají nejzranitelnějšími body v okolí jaderného zdroje rovněž elektrické stožáry.
Kromp-Kolbová i Müllner byli vyzváni Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), aby připravili zprávu o hodnocení rizik a zranitelnosti jaderných elektráren a jejich nákladů na adaptaci kvůli oteplování. Intenzivní vlny veder a sucha podle nich způsobí, že jaderné, ale i tepelné elektrárny nemusejí mít dostatek vody pro chlazení.
Zejména u plánování nových jaderných zdrojů, jejichž životnost má být okolo 60 let, se musejí zohlednit aspekty změny klimatu už ve fázích projektování, plánování a vydávání licencí. Také u stávajících zdrojů bude nutné přijmout dodatečná opatření, aby byly reaktory odolnější vůči změnám klimatu. To bude mít dopad na celkové náklady na výrobu elektřiny z jádra.
Müllner tvrdí, že se doby odstávek u všech elektráren, jež ke svému chlazení používají vodu z řek, budou kvůli stoupající teplotě prodlužovat. „Každá řeka má horní teplotní limit, který při překročení způsobí úhyn ryb, protože voda se příliš zahřeje,“ vysvětlil další efekt globálního oteplování.
K tomu je třeba počítat s častějším výskytem extrémních povětrnostních jevů. „Nikdo v současné době není schopen říct, jak moc změna klimatu změní regionální povětrnostní vzorce,“ dodal s tím, že je potřeba mít „spíše větší bezpečnostní rezervy“ při posuzování bezproblémového provozu jaderných bloků.
