OSN vytáhla proti zabijácké umělé inteligenci. Chce zákaz autonomních zbraní ve válkách

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Celý článek
0

Punk, zábava a hodně piv. Antoš je splněným snem, říká pivovarnice Grguričová

Ve znaku mají sice letopočet 1578, na historický pivovar si tu ale nehrajou. Antoš ze Slaného sází na moderní speciály a pestrobarevné etikety, které zaujmou na první pohled. A že pivovar vede žena? „Kvůli tomu jsem se ještě s despektem nesetkala,“ říká spolumajitelka Antoše Šárka Grguričová.

Ve znaku mají sice letopočet 1578, na historický pivovar si tu ale nehrajou. Antoš ze Slaného sází na moderní speciály a pestrobarevné etikety, které zaujmou na první pohled. A že pivovar vede žena? „Kvůli tomu jsem se ještě s despektem nesetkala,“ říká spolumajitelka Antoše Šárka Grguričová.

Celý článek
0

Zombie automobilky v Číně: zahraniční továrny jsou „u ledu“, o jejich auta není zájem

Zahraniční automobilky postavily během minulých let v Číně řadu továren na auta se spalovacími motory. Poptávka po klasických autech západních značek ale klesá, a tak továrny vyrábějí aut stále méně.

Zahraniční automobilky postavily během minulých let v Číně řadu továren na auta se spalovacími motory. Poptávka po klasických autech západních značek ale klesá, a tak továrny vyrábějí aut stále méně.

Celý článek
0

Tma na konci tunelu

Čínský prezident Si Ťin-pching sází na hrubou sílu, protože žádnou jinou nemá. Jeho vládě dominují chaos a strach.

Tma na konci tunelu
ilustrace Vojtěch Velický

„陶光阳辉,“ říkával svým podřízeným Teng Siao-pching, muž, jenž po Mao Ce-tungově smrti pracoval dvacet let na návratu Číny do civilizovaného světa. „Nevystavuj na odiv vlastní chytrost a dej si na čas,“ zní to v překladu. Protože drtivá většina západního světa rozumí čínskému způsobu vyjadřování stejně málo jako znakovému systému chan-c', byli jsme z významu Tengova rčení asi tak moudří, jako když je vidíme napsané v úvodu článku jinak psaného latinkou.

Západní politici si z možných výkladů po nejméně dvě generace vybírali ten optimistický. Čína podle nich mírumilovně poroste, až dosáhne velmocenských rozměrů a postavení; jaksi samozřejmě tak vpluje do role „odpovědného podílníka“ běhu světa, řečeno s americkým diplomatem a někdejším šéfem Světové banky Robertem Zoellickem. 

Když se v roce 2012 dostal k moci Si Ťin-pching a postupně začal být v úřadu ramenatější než jeho předchůdci, začal se připomínat i druhý, méně slunečný výklad. „Jde o to, že Čína má držet v tajnosti, čeho je schopna, než přijde ta správná chvíle,“ napsal v eseji na to téma David Pilling, dlouholetý zahraniční analytik Financial Times, již v roce 2013.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit