Tisíc miliard na papíře

Sliby zatím daleko vedou nad realitou. Vláda slibovala na pomoc lidem a firmám v koronakrizi až bilion korun. Ve skutečnosti zatím pomohla necelými 150 miliardami.

Tisíc miliard na papíře
Vláda slibovala vybudovat digitální Česko. Přestože v eGovernmentu udělala pokroky, pořád je potřeba kvůli většině věcí navštívit úřad. I v době pandemie. | Profimedia.cz

Jsme připraveni uvolnit na pomoc ekonomice až tisíc miliard korun, hlásil z televizních obrazovek na začátku dubna premiér Andrej Babiš. Stovky miliard během prvního lockdownu vidlemi přehazovali také dvojministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček nebo ministryně financí Alena Schillerová. Masivní pomoc na dluh si můžeme dovolit, doposud jsme zadlužení snižovali, tvrdili.

Už záhy ale bylo jasné, že to kabinet nemyslí tak úplně vážně. Zuby nehty se například bránil náhradě škod způsobených znemožněním podnikání pro desítky tisíc lidí. Pomoc se nakonec omezila na kompenzaci části nákladů, a to ještě pod přehnaně přísnou kontrolou byrokrata podezřívajícího každého podnikatele ze snahy podvádět.

Dosavadní realita dle čísel z poloviny října tak vypadá podstatně skromněji. Pokud sečteme všechny programy včetně odkladů daní, kterými stát (respektive samosprávy) pomáhal byznysu, dostaneme se k číslu zhruba 100 miliard korun. Asi deset miliard stálo ošetřovné pro rodiče hlídající doma děti kvůli zavření škol. Dalších 36 miliard si pak firmy vzaly na úvěrech, za které se erár přímo či nepřímo zaručil. V součtu jde tedy o 147 miliard.

Od předminulého čtvrtka se Česko nachází ve velmi podobné situaci jako na jaře. Vláda i přes slib, že už k tomu znovu nedojde, opět zavřela většinu obchodů a služeb. Podle odhadů prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy tak zůstalo doma přes 220 tisíc živnostníků a jejich zaměstnanců ze zasažených provozů. Nejde však jen o ně, zprostředkovaně dopadnou vládní omezení také na jejich dodavatele. Dobrou zprávou je snad jen fakt, že zatím nezavírají brány průmyslových podniků v čele s automobilkami. 

Účet za sanaci hospodářských problémů tak do konce roku ještě vzroste. Jak stát pomáhal doposud, co na to říkají podnikatelé a hlavně – co se chystá pro podzimní lockdown?

Zaměstnanost za 30 miliard

Největší úspěch měl ten nejjednodušší způsob pomoci: přímá, nepodmíněná a plošná dávka všem zasaženým živnostníkům. „Pětadvacítku kladně hodnotily tři čtvrtiny podnikatelů. Ocenili jednoduchý formulář a rychlost vyřízení žádosti,“ cituje mluvčí Miroslav Diro průzkum Hospodářské komory. 

Takzvaný kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých eseróček, který zároveň znamenal z pomocných programů druhý největší zásek do veřejných financí, stál 22 miliard korun. Vítanou a poměrně drahou pomocí bylo i odpuštění minimálních záloh pro živnostníky na sociální a zdravotní pojištění. Veřejné rozpočty kvůli tomu přišly o více než 14 miliard.

Vůbec největší „sekeru“ způsobily takzvané programy Antivirus. Celkem dosud stály více než 31 miliard. Všechny tři varianty tohoto programu podpořily zaměstnanost a firmy díky nim nemusely propouštět, což většina ocenila. „Program Antivirus byl to nejlepší, co vláda udělala pro podporu podnikatelské sféry. Ten firmám velice pomohl,“ chválí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Zároveň se na Antivirech ale ukázala také velká bolest české státní správy – komplikovaná byrokracie. „Téměř tři čtvrtiny zaměstnavatelů kritizovaly administrativní náročnost a nejednoznačné zadání,“ vysvětluje Miroslav Diro.

Kamenem úrazu byla až extrémní podezřívavost vlády a úředníků. Skoro se zdálo, že než jednomu pomoci neprávem, je přijatelnější nechat raději pět firem nebo živnostníků v nouzi. 

Žádost bez odpovědi

Fiaskem skončily první pokusy o úvěry, kterými chtěl stát podnikům pomoci s výpadky v cash flow nepřímo, přes záruky u bank. Ministr průmyslu Karel Havlíček se v dubnu na tiskové konferenci bil v prsa, že připravil kapacity na úvěry až za půl bilionu. Ve skutečnosti ale podle údajů ČNB z první poloviny října firmy ze všech programů Covid zatím čerpaly jen za necelých 30 miliard; dalších šest miliard je schváleno a čeká na vyplacení. 

Hlavní problém spočíval v načasování. V momentě, kdy firmy potřebovaly peníze nejvíc, jich bylo k dispozici málo. „Programy Covid II a Covid Praha se zcela vyčerpaly, a to dříve, než mnoho klientů vůbec stihlo požádat Českomoravskou rozvojovou banku o záruku,“ vysvětluje Petr Vostrý, který má na starost firemní klienty v České spořitelně.

Skandální byl také přístup úředníků k neúspěšným žadatelům, na něž už nezbylo. „Skoro polovina oslovených firem nedostala na vyplněnou žádost vůbec odpověď. Stejně tak mnoha žadatelům úřady vůbec neoznámily důvody zamítnutí,“ říká Diro. S ohledem na to, kolik času složitému vypisování formulářů ve firmách věnovali, označovali takové chování za urážlivé. 

Výsledkem je, že v průzkumu komory nehodnotil první programy Covid pozitivně nikdo, a to dokonce ani firmy, které se k penězům nakonec přes byrokratické minové pole probojovaly.

Máme vatu

Po odbyté premiéře se nakonec vláda polepšila a u Covid III nejčastější výtky zohlednila. Ani to ale nevedlo k nárůstu objemu poskytnutých půjček – pomoc přišla tak trochu s křížkem po funuse až v polovině května. „Program přišel v době, kdy už to nejhorší měly firmy za sebou,“ tlumočí zkušenosti klientů Petr Vostrý. 

Některé podniky mezitím využily jiné možnosti – třeba zmiňovaných Antivirů. Jiné zase po uvolnění lockdownu díky postupně nabíhajícímu byznysu neměly důvod se zadlužovat. A další pro změnu na půjčku nedosáhly; týkalo se to asi každého pátého žadatele.

Za zmínku stojí také fakt, že část podniků místo Covidových programů raději sáhla po klasickém bankovním úvěru. Potvrzují to finanční instituce i podnikatelské svazy. „Některé firmy uvádí, že tyto programy nejsou určeny pro jejich odvětví, případně je úvěr příliš drahý,“ vysvětluje viceprezident Svatu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Pro úplnost je třeba dodat ještě jednu důležitou příčinu vlažného zájmu o státem zaručené úvěry: nakonec se ukázalo, že velká část českých podniků má „vatu“. Ve zmiňovaném dotazníku Hospodářské komory možnost, že ztráty z lockdownu pokryly firmy z rezerv a úspor, zaškrtlo pět z deseti dotázaných.

Znovu na začátku

Kvůli tragickému selhání vlády v přípravě na druhou vlnu epidemie čínské chřipky bohužel na podzim přichází druhé kolo tvrdých restrikcí. Od půlky října se tak vracejí desítky tisíc podnikatelů a jejich zaměstnanců zpátky tam, kde byly na jaře. Záchrana zavřených podniků před krachem bude opět stát mnoho miliard. Jak jsme na to připraveni?

Státní rozpočet hlásil na konci září průběžný deficit 250 miliard korun. Z toho bezmála 150 miliard tvoří podle tabulek ministerstva financí výdaje nebo ztráty spojené přímo s koronavirem. Kromě pomoci byznysu jde třeba o 30 miliard dodatečně napumpovaných do zdravotnictví. Zbytek rekordní sekery připadá na plánovaný deficit a výpadky daňových příjmů. 

Jestliže ještě donedávna hovořila ministryně financí o tom, že narychlo v létě schválený půlbilionový schodek nakonec letos nebude potřeba, nyní se situace mění. Na rozdíl od jara totiž vláda slibuje zavřeným firmám ještě o něco štědřejší podporu. Po letním nadechnutí navíc opět splasknou daňové příjmy eráru.

Sliby vláda nešetří

Ministryně financí Alena Schillerová už stihla oznámit několik kompenzačních balíčků. Na dalších 31 dnů obnovila vyplácení „Pětadvacítky“ – konkrétně si mohou živnostnicí požádat o 500 korun za každý den uzavřeného provozu. Vláda také schválila její návrh na odklad plateb DPH, daně z příjmů i silniční daně pro podniky zasažené lockdownem. Za oběť pandemii padla i elektronická evidence tržeb, která se má znovu spustit až od roku 2023.

Ministr průmyslu Karel Havlíček pak oznámil obnovení programu Covid – Nájemné, který podnikatelům zasažených oborů nahradí polovinu nájmů za celé třetí čtvrtletí roku. Novinkou je Covid – Bus pro provozovatele autobusové dopravy. Půl miliardy cestovním kancelářím pak slíbila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Zahanbit se nenechala ani Jana Maláčová. Ta pro změnu přišla se 70procentním ošetřovným rodičům a potvrdila pokračování programu Antivirus. Ten má nově uzavřeným podnikům nahradit dokonce sto procent mezd zaměstnanců včetně odvodů. V případě karantény je pak možné žádat o příspěvek 80 procent.

A konečně, až do konce příštího roku mohou podnikatelé a firmy dál žádat o půjčky v rámci třetí výzvy Covidu. Mnoho firem toho podle Radka Špicara chce (nebo bude muset) po vyčerpání rezerv využít. Ostatně už nyní banky hlásí zvýšenou aktivitu. „Do konce roku očekáváme poskytnutí dalších úvěrů v rámci programu Covid III v řádu několika jednotek miliard,“ odhaduje ředitel korporátního bankovnictví ČSOB Marek Loula.

Jarní kolo státní pomoci skončilo daleko za očekáváním a těm podnikatelům, kteří na státní peníze dosáhli, minimálně přidělalo administrativu na několik dní. Zda se vláda poučila a nynější programy pomoci budou fungovat lépe a jednodušeji, ukáže velmi blízká budoucnost. Jisté ale už teď je, že na nerealistický velkopanský slib tisíce miliard pomoci letos zdaleka nedojde.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní