Tip na výlet: orchidejové louky, stará pevnost a tajemné gule

Máte rádi výlety? Rádi poznáváte českou přírodu? Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR vám budeme po celé léto přinášet tipy na pěší i cyklistické putování po zajímavých místech v různých koutech republiky. Začínáme CHKO Beskydy.

Tip na výlet: orchidejové louky, stará pevnost a tajemné gule
Pozůstatky opevnění Velké šance, které mělo od roku 1672 status zemské pevnosti. Opuštěna byla počátkem 19. století, kameny se využily například na stavbu domů. | Foto Gotic (publikováno se svolením)

Na česko-slovenském pomezí nad rušným Jablunkovským průsmykem na východním okraji beskydské chráněné krajinné oblasti můžete objevit nečekaně zajímavou a rozmanitou krajinu. Osmikilometrová trasa je nenáročná, vhodná pro pěší i cyklisty, dokonce i pro seniory nebo rodiče s kočárkem. Po cestě uvidíte zbytky protiturecké pevnosti ze 17. století nebo pestré louky se spoustou orchidejí. Na louky ale nevstupujte před posečením, ztěžuje to totiž kosení. Část doporučené trasy vede také Slovenskem.

Jedním z nejmalebnějších míst na trase je Filůvka. Jde o přírodní památku přímo u hranic se Slovenskem, kterou tvoří zhruba sedm hektarů luk a pastvin s mozaikou podmáčených a rašelinných ploch. Dříve to bývalo běžnou součástí podhorské krajiny Beskyd. Zatímco okolní krajina se využíváním podstatně změnila, Filůvka jako by zůstala zapomenutá.

Jedním z důvodů, proč je od roku 2016 chráněná, je velký výskyt některých chráněných rostlin, jako je například silně ohrožený všivec lesní, masožravá rosnatka okrouhlolistá nebo mokřadní orchidej prstnatec májový. O zdejší louky se starají vlastníci pozemků také díky finanční podpoře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Na orchideje ale narazíte také na jiných místech po trase. Beskydské louky jsou výjimečné svou druhovou pestrostí, některé orchideje dokonce rostou v příkopech podél cest. Nejde jen o rostliny. Dlouhé karpatské hřebeny slouží rovněž jako „zvířecí dálnice“, kudy putují například vlci při hledání nových teritorií. Občas do tohoto kraje zavítá ze slovenského území rovněž medvěd. Při posledním monitorování šelem v Beskydech ale odborníci na stopy medvěda nenarazili.

Obrana před Turky

V polovině 16. století, v době tureckých nájezdů, se na hranici těšínského Slezska budovala opevnění, takzvané šance. K jejich obraně pak byli z okolních vesnic povoláváni zdatní muži, kteří požívali různých výhod, jako například Chodové. Šance zažily boje třicetileté války nebo pozdější nájezdy uherských povstalců. Byly dobývány, bořeny, opouštěny a znovu opravovány.

Oblast zvaná Filůvka se nachází přímo u hranic se Slovenskem, rostou zde i hodně vzácné rostliny.
foto Martin Veselka

Nejvýznamnějším opěrným bodem byly Velké šance, které měly od roku 1672 status zemské pevnosti. Pevnost dostala později paprskovitý půdorys, který je patrný dodnes. Uvnitř byla kasárna, sklady a další budovy. Poslední úpravy doznaly Velké šance v roce 1808 za tehdejšího velitele pevnosti plukovníka Martinice.

Následně ale byla pevnost opuštěna, kameny ze zdí si místní obyvatelé postupně rozebrali na stavby a opravy domů, ale třeba také nedaleké kapličky. Zachovaly se však příkopy s valy, obranný příkop a zbytky hradeb původního opevnění.

Ze slovenského území občas zabloudí do Beskyd také medvěd. Naposledy to bylo loni.
foto Shutterstock.com

Desítky let po opuštění pevnosti sloužily její travnaté valy pravděpodobně jako obecní pastvina. Na přelomu tisíciletí byly valy z velké části zarostlé křovinami. Až před několika lety se náletové křoviny začaly vyřezávat, takže se návštěvníkům znovu otevřel pohled nejen na pozůstatky opevnění, ale také na zajímavé rostliny včetně dalších druhů orchidejí. V křovinách rovněž podle ornitologů sídlí vzácný ťuhýk obecný.

Kamenné koule

Kameny jsou významnou kulisou také na slovenské straně osmikilometrového okruhu, konkrétně na místě zvaném Megonky (někdy také Megoňky). Ve stěně bývalého kamenolomu je možné vidět několik pískovcových koulí. Podle odborníků jde o opravdu ojedinělý projev takzvané kulovité odlučnosti usazených hornin, typických pro tuto část Karpat.

Unikátní přírodní útvar – pískovcové koule – je vidět na Megonkách kousek za slovenskými hranicemi.
foto Archiv

Tato přírodní zajímavost byla objevena při těžbě až v roce 1988. Původně se tady nacházely přibližně tři desítky těchto kamenných útvarů, přičemž jejich velikost byla různá – od přibližně třiceti centimetrů až do 2,6 metru, což je největší známá kamenná koule na Slovensku a pravděpodobně také v celé Evropě.

Mnohé z pískovcových koulí ale byly odvezeny na různá místa v okolí jako rarita. Od roku 2003 má toto místo status přírodní památky. Po objevení koulí se rozšířily různé pověsti o jejich původu a vlastnostech. Objevily se například názory, že kamenné gule jsou památkou na návštěvu mimozemšťanů.

Vstavač mužský je poměrně vzácná orchidej, ale v Beskydech ještě celkem hojná.
foto Shutterstock.com