Tip na výlet: Na Pálavě se střetávají různé kultury, ale také fauna a flóra různých oblastí

Máte rádi výlety? Rádi poznáváte českou přírodu? Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR vám po celé léto přinášíme tipy na pěší i cyklistické putování po zajímavých místech v různých koutech republiky. Nyní zavítáme do CHKO Pálava.

Tip na výlet: Na Pálavě se střetávají různé kultury, ale také fauna a flóra různých oblastí
Pálava | foto Shutterstock.com

Děvín je nejvyšším kopcem Pálavy a pěší túra po jeho svazích nabízí skoro vše z toho, za čím do chráněné krajinné oblasti Pálava turisté jezdí: daleké výhledy, bělostné skály, zříceninu hradu a rozkvetlé stráně.

O Pálavě se hovoří jako o klenotu jižní Moravy. V Česku není mnoho míst, která by se mohla pochlubit tak krásnou a rozmanitou přírodou jako Pálava. Leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům v zemi. Vedle lidmi utvářené krajiny tu zůstaly zachovány cenné části přírody, které jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Chráněná krajinná oblast zde byla vyhlášena v roce 1976. O deset let později zařadilo UNESCO Pálavu do mezinárodní sítě biosférických rezervací chránících ukázky nejvýznačnějších světových ekosystémů.

Starší než pyramidy

Středně náročný, přibližně devět kilometrů dlouhý výlet, který vám nabízíme, není vhodný pro kočárky ani pro cyklisty. Výstup na Děvín můžete zahájit v obci Pavlov, kde je také turistické informační centrum, nebo v obci Dolní Věstonice. Na obou místech lze zaparkovat a dostat se sem je možné i autobusem. Trasa vede po naučné stezce Děvín.

Udržovat druhovou pestrost pomáhá i pastva domácích zvířat.
foto Jan Miklík (publikováno se svolením)

Krajina zalitá sluncem a provoněná rozpáleným vápencem má prastarou historii, dokonce starší než egyptské pyramidy nebo olympští bohové. Procházet se po Pálavě je jako listovat kronikou lidského rodu. První stránky se začaly psát už v dobách věčných zim, kdy za stády sobů a mamutů putovali lidští lovci. Pálava měla velký význam i v dobách pozdějších. Stopy zde zanechali Keltové, Germáni i Římané. Nakonec se tu ale usadili staří Slované.

Jako předsunutá hlídka se na skalním vrcholku Děvína tyčí zřícenina gotického hradu Děvičky. Přímo ve stěnách hradu, který je už několik století neobydlený, na jaře žlutě kvete tařice skalní – nízká, vytrvalá, nenáročná rostlina. Není to jediná místní pozoruhodná rostlina. Jako se Pálava stávala regionem, kde se střetávaly různé kultury, je i místem, kde se setkává fauna a flóra různých oblastí. Pálava zkrátka vždy ležela na křižovatce, vždy byla místem oplývajícím neobyčejnou druhovou rozmanitostí.

Kosatce nízké kvetou na svazích Děvína žlutě i sytě růžově.
foto Jan Miklík (publikováno se svolením)

Nejpestřejší paletu rostlin typických pro zdejší vápencové skalnaté stepi naleznete na jihovýchodních svazích Děvína, přes které vede zelená turistická značka. Na jaře tady rozkvétají tisíce kosatců nízkých, žlutě září také velké květy hlaváčků jarních. Všimnout si můžete rovněž paprsky velkokvěté, což je jedna z osmi rostlin, které v Česku nerostou jinde než právě na Pálavě. Vedle flóry je k vidění i atraktivní fauna. Za teplých slunných dní může pozorný návštěvník zahlédnout kupříkladu vzácnou ještěrku zelenou nebo červeného pavouka stepníka rudého.

Prospěšná pastva

Po zelené turistické značce dojdete pod skály Soutěsky. Také tady se můžete občas setkat s pasoucími se kozami a ovcemi. Pastva byla nedílnou součástí lidské činnosti na Pálavě a v jejím okolí po staletí. I dnes je pro udržení druhové pestrosti pálavských luk a stepí nezbytná. Vedle toho se musejí vyřezávat náletové dřeviny včetně těch nepůvodních nebo louky kosit. O toto cenné území se stará Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Nejen příroda, ale také památky: hrad Děvičky na historickém snímku.
foto Archiv Regionálního muzea v Mikulově (publikováno se svolením)

Při výstupu k vysílači na Děvín po červené značce se zadýcháte, ale výstup stojí za to. Naskytnou se vám zde překrásné výhledy na všechny světové strany. Za dobrého počasí uvidíte na severu chladicí věže dukovanské elektrárny a na jihu i 250 kilometrů vzdálený Grosser Priel v rakouských Alpách. Pokud sem zavítáte na jaře, nemůžete si nevšimnout květů písečnice velkokvěté a hvozdíku Lumnitzerova. Jsou to rostliny, které přežívají na Pálavě z dob ledových a obsazují štěrbiny severních vápencových skal Děvína.

Při procházkách v lesích na severozápadním úpatí Děvína vás možná upoutá něco zvláštního. Většina kmenů tu totiž vyrůstá ve skupinkách vždy z jednoho pařezu. Jde o pozůstatky pařezinových světlých lesů, jejichž dědictvím je – vedle „divných“ stromů – i velká pestrost rostlin a živočichů, vázaných právě na prosluněné lesy. Ty byly dříve běžné, ale dnes je kvůli intenzivnímu lesnímu hospodaření najdeme jen na málo místech.

Proto ochránci přírody zdejší lesy místy prosvětlují – snaží se tak zachránit třeba populaci ohroženého denního motýla jasoně dymnivkového. Prosvětlené lesy a teplé svahy má ráda také kriticky ohrožená ještěrka zelená.

Mezi vzácné živočichy CHKO Pálava patří také ještěrka zelená.
foto Jan Miklík (publikováno se svolením)