TikTok a druhá studená válka
Dadaistická show, v níž facebook vypadá jako intelektuální prostředí, Trump jako (někdy) prozíravý státník a čínská firma jako oběť zvůle
Dívčí hlas zaječí, jako by jeho majitelku napichovali na vidličku. „Prosím, nebuďte oškliví. Prosím! Prosím, nebuďte oškliví!!“ pokračuje tónem, jímž by člověk nad pětadvacet světu oznamoval, že mu zemřela celá rodina. A znovu. A znovu. Celé to naštěstí trvá jen patnáct vteřin, ale na jejich konci máte chuť skutečně vzít vidličku a to děvče si rychle najít.
Jenže nejspíš je nenajdete. Může být ve kterékoli ze 141 zemí světa, v nichž je dostupný software jménem TikTok, který vám tenhle zážitek zprostředkoval. Jiné jsou podobně výživné. Děvče předstírá, že spí. Mladý muž požírá kuřecí stehno. Děvče předstírá, že zpívá poslední hit od Katy Perry.
Playback vládne
Vítejte ve světě, jemuž uživatelsky rozumějí jen lidé pod 25, ať už je řeč o věku, nebo IQ. To není nadsázka ani pomluva. TikTok, program určený primárně pro chytré telefony, umožňuje nahrávat a sdílet videozáznamy způsobem tak jednoduchým, že se jej naučí bleskurychle ovládat i hlávka kapusty. A protože software zároveň omezuje maximální délku nahrávky na patnáct vteřin, působí výsledek dojmem, že většinu produkce skutečně hlávky kapusty obstarávají; květák už je za intelektuála. Ve srovnání s tiktokem působí facebook jako filozofický seminář.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
