Těžký život oligarchův

Rusko je proslulé tím, kolik má špičkových artistů na visuté hrazdě. Málo­který však toto umění ovládá lépe než Vladimir Potanin, nejbohatší ruský byznysmen, podsaditý jedenašedesátník s odhadovaným majetkem ve výši 23 miliard dolarů. Narodil se do rodiny, jež byla součástí sovětské nomenklatury, přečkal pád komunismu, načež se stal spoluautorem Jelcinova programu „půjčky za podíly“, kterým se bývalý ruský prezident pokusil zprivatizovat státní podniky. Potanin programu využil, aby získal těžařské firmy.

Je jedním z mála oligarchů z Jelcinovy éry, kteří prosperovali i za vlády Vladimira Putina – chodí společně hrát hokej. Potanin drží největší podíl ve firmě Norilsk Nickel, která je jedním z největších těžařů niklu a palladia na světě; byť o vlastnictví společnosti roky vede spory s několika dalšími ruskými magnáty. Na rozdíl od ostatních prokremelských oligarchů se na Potanina ani jeho byznys nevztahují sankce, které Západ zavedl po ruské invazi na Ukrajinu. Přesto ho válka přišla draho. Jeho majetek od začátku letošního roku ztratil čtvrtinu hodnoty, ačkoli ceny niklu a palladia vystřelily vzhůru.

Takový už je život magnátů v čím dál tyranštějším světě. Jedním z podivných rysů globalizace je, že se autokracie typu Ruska a Číny stávají živnou půdou pro miliardáře. Moskva jich jednu dobu plodila víc než jakékoli jiné město na světě. Dnes tři čínská města – Peking, Šanghaj a Šen-čen – předčí liberální byznysové bašty typu New Yorku.