Vybrané článkyz týdeníku The Economist
Tesla: Žádná IT firma, automobilka je to!
Výprodej akcií naznačuje, že investoři už Teslu nepovažují za technologickou firmu, která ovládne svět.
Když v létě 2020 předstihla Tesla v tržní kapitalizaci Toyotu, tehdejší největší světovou automobilku, začali její oddaní fandové i nevěřící skeptici používat nové měřítko. Jak cena akcií výrobce elektrických aut rostla, porovnávala se její hodnota nejprve s celkovou hodnotou dvou největších automobilových konkurentů, pak pěti a nakonec deseti.
Před rokem překonala tržní hodnota Tesly 1,2 bilionu dolarů, což bylo víc, než na kolik si trh cenil téměř všechny ostatní výrobce automobilů dohromady. Od té doby však ztratila 71 procent hodnoty – tedy sumu přesahující hodnotu většiny autoprůmyslu. Osobní jmění vrtkavého majitele Tesly Elona Muska se v důsledku toho smrsklo o více než 200 miliard dolarů.
Šéf není nadčlověk
Nejnovější ránu utržil Musk hned po Novém roce, když Tesla už třetí čtvrtletí za sebou nesplnila očekávání analytiků co do objemu dodaných aut a oznámila, že mezera mezi výrobou a dodávkami narostla, což signalizuje pokles poptávky po jejích elektroautech. Za jediný den Tesla v důsledku toho ztratila dvanáct procent hodnoty – zhruba padesát miliard dolarů neboli jednu Ford Motor Company.
Dokonce i optimističtí investoři nyní pochybují, že Musk splní svůj slib, že bude do roku 2030 dodávat dvacet milionů aut ročně nebo že se „Autopilot“ Tesly co nevidět stane přelomovým plně autonomním řídicím systémem. Hlavním důvodem pro tržní rekalibraci vyhlídek Tesly je však poznání, že je firma především výrobcem automobilů – a že její šéf není žádný nadčlověk.
Elon Musk Teslu vždy považoval za technologickou společnost srovnatelnou s digitálními giganty typu Alphabetu (matky Googlu), Applu nebo Mety (Facebook), která má jen málo společného se starosvětskými „plechaři“ typu Toyoty či Volkswagenu. Trh na to docela dlouho slyšel – nejprve se Tesla svezla spolu s pandemickým boomem všech technologických akcií, načež se spolu s nimi loni zase propadla, když jejich růst zpomalil a vyšší úrokové sazby začaly ukusovat ze slibovaných budoucích zisků.
V posledních měsících však akcie Tesly pocítily ostřejší korekci než „Big Tech“. Souvisí to s potížemi, které má coby výrobce automobilů. Nejhorším pandemickým problémům v dodavatelském řetězci se sice Muskova firma vyhnula, ale tvrdě na ni dolehlo chaotické čínské ukončení politiky nulové tolerance covidu – její velká továrna v Šanghaji musela opakovaně přerušit provoz. A poté, co Tesla nastavila kurz odvětví k přechodu na elektrický pohon, roste jí konkurence v podobě zavedených rivalů a plejády nováčků. Jen pár dní poté, co Tesla oznámila ona neveselá čísla, představil Volkswagen nový elektrický sedan ID.7, který je přímou konkurencí Tesly Model 3.
Konkurence to umí líp?
Současní zájemci o elektrická auta zase na rozdíl od prvních nadšenců už nejsou ochotni přehlížet mnohdy nekvalitní provedení tesel a laciný interiér, který odpovídá podstatně levnějším autům. A přirození majitelé tesel z řad bohatých progresivců nemají chuť přehlížet Muskovy libertariánské eskapády v Twitteru, který si v říjnu koupil a s gustem jej przní. Zvlášť když teď mohou svoje ekologické svědomí ukonejšit nákupem nějakého alternativního vozu od konkurence.
Tesla už zkrátka není první ani jediná – a rozhodně není žádným technologickým gigantem. Mezi výrobci elektroaut je však stále dominantní silou. V roce 2022 dodala 1,3 milionu aut, o čtyřicet procent víc než rok předtím, a otevřela dvě nové montážní fabriky. Vyvíjí menší, levnější model a letos by měla zákazníkům začít dodávat dlouho očekávanou dodávku Cybertruck. A pořád má tržní valuaci nějakých 360 miliard dolarů – zhruba tolik jako tři další největší automobilky dohromady.
© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.
