Těkavé východní plyny
Co udělá Rusko, když přestane prodávat Evropské unii plyn?
Přes všechny své zanícené výklady sovětských dějin a toho, jak to kdy Lenin, Stalin a Chruščov mysleli s Ukrajinou, Vladimir Vladimirovič Putin nějak zapomněl na mistra cynické reálpolitiky Charlese Maurice de Talleyranda-Périgorda. Jak blahé paměti vysvětloval coby ministr zahraničí svému šéfovi Napoleonu Bonapartovi, že na bodácích se nedá sedět. Mínil tím, že jedna věc je nějaké území dobýt a úplně jiná jej alespoň trochu kompetentně spravovat.
Zvlášť když platí, že minimálně několik posledních generací Ukrajinců nezažilo většího buditele národního povědomí, než je právě Putin, a že Rusko se tímto konfliktem dostane do téměř dokonalé mezinárodněpolitické izolace. Vždyť si to vezměte: Němci samozřejmě od samého začátku věděli, proč se Ukrajinci a Poláci na první i druhou větev plynovodu Nord Stream zlobí.
Jenomže teď i takový Gerhard Schröder musí tušit, že okupace se obhájit nedá, a kdo to bude zkoušet, bude pro zdrcující většinu Němců i dalších evropských národů vonět, jako by si dával dvakrát denně koupel v bazénku s prasečí kejdou. Celá jedna éra končí a pro Rusko z dlouhodobého hlediska z konfliktu na Ukrajině nevyplývá žádná pozitivní koncovka.
EU se prohne
Nahradit ruský zemní plyn, který se podílí na celkových dovozech do Unie asi čtyřiceti procenty (zbytek připadá hlavně na dodávky z Norska, šestnáct procent, a Alžírska, osm procent), nějakou ekonomicky přijatelnou alternativou nebylo nikdy snadné, ale teď to vypadá obzvlášť zašmodrchaně.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
