Taková země budoucnosti

Argentina je učebnicový příklad toho, jak dovede bohatá země zchudnout, když vládne populismus

Kdybyste se zeptali ekonomů někdy na vrcholu předposledního vzepětí globalizace, tedy před vypuknutím první světové války, které země budou za sto let nejbohatší, kdo z nich by do první desítky nezařadil třeba takovou Argentinu nebo Brazílii? A proč by také ne, když přírodních zdrojů, včetně půdy, měly habaděj. Lidí, kteří viděli v Novém světě příležitost, bylo hodně a peněz toužících po zhodnocení bylo také dost.

Zdaleka největší vývozce kapitálu té doby, imperiální Velká Británie, investoval v letech 1907 až 1913 do Argentiny 118 milionů tehdejších liber šterlinků, jinak řečeno necelou polovinu toho, co do „svého“ dominia Kanady, ale více než do celé Evropy a Ruska dohromady. Brazílie přitáhla ve stejné době 88 milio­nů liber, zhruba dvakrát tolik co carské Rusko, jemuž tehdy patřila ropná pole v okolí Baku, odkud pocházela zhruba polovina tehdejší světové těžby ropy.

Riche comme un Argentin

Někdejší Hotel de Inmigrantes, postavený v přístavu v Buenos Aires na začátku 20. století, sloužil „hladkému zpracování“ přistěhovalců, kteří pocházeli nejen ze Španělska a Itálie, ale i z východoevropských zemí se slovanským obyvatelstvem včetně několika desítek tisíc Čechů a Slováků (nejsilnější proud byl mezi válkami po přijetí protiimigračních zákonů ve Spojených státech v roce 1923). Všichni přistěhovalci po vylodění prošli pečlivou zdravotní prohlídkou na tehdy hypermoderně vybaveném středisku, a zatímco ženy a děti byly v ubytovnách s kapacitou až čtyři tisíce osob, muži chodili do zprostředkovatelny práce, rolníci se seznamovali v předváděcím středisku s tím, co budou chovat a pěstovat. Celý proces neměl od připlutí lodi do přístavu do odjezdu do nového místa trvat déle než týden. Věděli, co hledají – lepší příležitost. Argentina byla v roce 1913 bohatší než Francie nebo Německo, skoro stejně bohatá jako Kanada a nepoměrně bohatší než třeba Španělsko nebo Itálie. Ve francouzštině se ještě do třicátých let používalo rčení „riche comme un Argentin“, jako že je někdo hodně bohatý…

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit