Vybrané články
z týdeníku The Economist

Tak takhle ne, soudruzi. Jak Rusko nezvládá boj s covidem

Kvůli neschopnosti a nedůvěryhodnosti Kremlu zbytečně zemřely stovky tisíc Rusů.

Tak takhle ne, soudruzi. Jak Rusko nezvládá boj s covidem
ilustrační foto | Profimedia.cz

Celý rok Rusové rozhlašovali do světa, jak jsou úspěšní v boji s covidem-19. Vyhnuli se lockdownům a pochvalovali si na domácí půdě vyvinutou vakcínu Sputnik V. Zkraje června se Vladimir Putin chvástal před tisíci hosty petrohradského Mezinárodního ekonomického fóra, údajně největšího postpandemického mezinárodního shromáždění, že „stávající pandemická situace v Rusku umožňuje pořádat podobné akce, aniž by hrozilo nějaké zvláštní riziko přenosu infekce“.

Ve skutečnosti však době, kdy Putin řečnil před shromážděním, ruští lékaři už několik týdnů registrovali alarmující nárůst nakažených a mrtvých. O měsíc později se Rusko nachází uprostřed třetí a zatím nejhorší vlny covidu-19, kdy denně zemře víc lidí, než v jakémkoli jiném okamžiku probíhající pandemie.

Denně v Rusku nyní přibývá kolem 25 tisíc případů, o něco méně než v Británii, a čísla stále stoupají. Jenže zatímco v Británii si tato vlna vyžádala v minulém týdnu denně v průměru 29 obětí, v Rusku vede v průměru k 725 mrtvým denně.

Kontrast zaráží o to víc, že Rusko bylo vůbec první zemí na světě, která schválila fungující vakcínu založenou na stejném principu jako britsko-švédská AstraZeneca a údajně stejně účinnou. Avšak zatímco v Británii má za sebou 78 procent populace alespoň jednu dávku, v Rusku je to pouhých 20 procent. Rozdíl nejde na vrub dostupnosti nebo účinnosti očkování, ale důvěře lidí ve vládu a její vakcínu. 

Přikážeme viru dešti

Všemu bylo možné předejít. Před rokem se vláda rozhodla zrušit částečný lockdown (Putin ho označoval za „prázdniny“) v naději, že ušetří na výdajích a přiživí po dlouhotrvajícím poklesu příjmů prezidentovu ochabující popularitu. Putinova obliba skutečně vzrostla – a s ní i riziko nákazy. 

Když loni na podzim zasáhla Evropu druhá vlna, Kreml se rozhodl, že nebude utrácet za to, aby podporoval lidi a byznysy během nového lockdownu. Rusové nechali vlastní lidi, aby si poradili po svém, a bagatelizovali rizika: Putin se chlubil kontrastem mezi vylidněnými evropskými městy a Moskvou, v níž zůstaly otevřené restaurace, divadla i obchody. 

Jenže čísla lhala. V únoru 2021 mělo Rusko podle údajů The Economist jeden z nejvyšších přírůstků mortality na světě. Registrovalo v té době o 460 tisíc mrtvých více než obvykle, zatímco oficiální data hovořila o tom, že si covid-19 vyžádal výrazně nižší počet 85 tisíc životů. Vládě se zrušením všech omezení a švindlování s čísly podařilo vytvořit pocit falešného bezpečí.

Denis Volkov z Centra Levada, agentury provádějící průzkumy veřejného mínění, vysvětluje, že k tomu došlo přesně v době, kdy měli být lidé pobízeni k tomu, aby se nechali očkovat. Navzdory šokujícímu skutečnému počtu únorových úmrtí jeho průzkum ukázal, že si 57 procent obyvatel nedělá starosti s tím, zda virus chytí. Nejvíce znepokojivý výsledek hovořil o tom, že se dvě třetiny země odmítají nechat naočkovat. 

Vláda měla mezitím jiné priority, jako uvěznění nejvýraznějšího opozičníka Alexeje Navalného a potlačování demonstrací. Tehdy se pravidla společenského odstupu hodila. Navalného spolupracovníci skončili v domácím vězení za „pobízení veřejnosti k narušování epidemiologických omezení“. Ve stejné době Putin nacpal 80 tisíc lidí na moskevský stadion Lužniki, kde zhlédli ceremonii k příležitosti oslavy sedmého výročí anexe Krymu.

Čísla nesedí

Mnozí Rusové dospěli k závěru, že nařízení nejsou ničím jiným než vládními čachry, kterým je potřeba se, stejně jako celé řadě jiných pravidel, vyhýbat. A stejný přezíravý postoj zaujali k vakcíně Sputnik V, která byla s velkou parádou představena v prosinci.

Sputnik V byl schválený dřív, než byly k dispozici výsledky třetí fáze klinického testování. Boris Reizis, profesor imunologie na Grossman School of Medicine při Newyorské univerzitě, popisuje, že jakmile byly publikovány, objevily se otázky týkající se určitých rozporů a dostupnosti dat. Data však podle něj i tak ukazují, že Sputnik V je bezpečný a stejně účinný jako jiné adenovirové vakcíny, které vyrábí Astra Zeneca a Johnson & Johnson. Jenže pozdě bycha honiti.

Důvěra ve vakcíny je křehká všude. V Rusku však nikdo neudělal pro podkopání důvěry víc, než Kremlin a jeho loajální, konspirace šířící média. Putin si Sputnik V uzmul, aby s ním skóroval na geopolitickém hřišti. Sám ale s očkováním otálel až do konce května a navzdory obvyklé zálibě v propagačních záběrech do půl těla se odmítl nechat při vakcinaci vyfotit. Navíc naznačil, že vakcíny z jiných zemí nejsou bezpečné.

Rusy, kteří jsou zvyklí na to, že jim jejich vláda lže, tím skutečně nijak neuklidnil. Mají k tomu dobrý důvod: ukázalo se, že některým lidem, jimž bylo řečeno, že dostanou Sputnik V, místo něj píchli EpiVacCoronu, další ruskou vakcínu velebenou Putinem, kterou ovšem provázejí vážné pochybnosti. Její použití není schváleno téměř nikde na světě.

Protože se ruským představitelům nedaří získat důvěru, uchylují se k všemožným „pobídkám“. Restaurace a kavárny v Moskvě mohou uvnitř obsloužit jen ty lidi, kteří se prokážou QR kódem dokazujícím, že jsou očkovaní. Nemocnice odmítají provádět neočkovaným lidem rutinní zákroky. Zaměstnanci ve veřejném sektoru a službách mají přikázáno nechat se očkovat. Ačkoli aktuálně počet zájemců o vakcínu roste, objevuje se i vedlejší efekt: černý trh s očkovacími certifikáty, QR kódy a lékařskými výjimkami jen kvete. A čísla dál rostou.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Filozof jednorožcem
  • Skutečná lekce z 11. září
Objednat nyní