Evropa je ekonomickým obrem, ale politicky je stále trpaslíkem. Je čas to změnit

Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.

Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.

Celý článek
0

Největší ruské bance se daří. Sberbank po historickém zisku vyplácí rekordní dividendu

Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.

Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.

Celý článek
0

Praze chybí 85 tisíc bytů. Ceny ale nejsou přepálené, dál porostou, říkají developeři

Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.

Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.

Celý článek
0

Tajemství zemědělské „dvoutisícovky“

Přesunutí agrárních dotací směrem k menším zemědělcům zdůvodňovala vláda až dosud tvrzením, že drobní farmáři berou při započítání všech dotací o dva tisíce korun méně na hektar než velcí

Tajemství zemědělské „dvoutisícovky“
ilustrační foto | Tomáš Novák

To se samozřejmě nelíbilo velkým agrárníkům a tvrzení vlády zpochybňovali. Ministerstvo zemědělství proto zveřejnilo detailní výpočet od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací.

Ten ukazuje, že zemědělci hospodařící na více než dvou tisících hektarů dostávali v průměru na každý hektar opravdu téměř o dva tisíce více než ti s méně než sto hektary. O něco málo jsou velcí zvýhodněni už v platbách na plochu. Lepší peníze ale brali hlavně díky dotacím spojeným s chovem zvířat, národní podporou chmele, brambor či vepřového a nejvíce ze všeho díky podpoře obnovitelných zdrojů. Dá se předpokládat, že to poslední se týká především bioplynových stanic. Bioplynka je investičně náročné zařízení, do jehož výstavby se pustí jen velký zemědělský podnik. Totéž se týká chovu prasat či drůbeže. Platí tak argument velkých agrárníků, že berou více peněz prostě proto, že se věnují náročným činnostem, na které malí farmáři nemají sílu ani prostředky. 

Na věc se ale lze dívat i jiným pohledem. Proč stát v minulosti intenzivně podporoval zrovna živočišnou výrobu velkozemědělců, a ne třeba – stejně tak náročné – biozemědělství, které je doménou malých? Proč podpora obnovitelných zdrojů byla zaměřena na složité bioplynky, a ne na solární energetiku, když si pár panelů na střechu zvládne namontovat každý? Z tohoto pohledu má tvrzení ministra Zdeňka Nekuly, že vláda dotační podmínky konečně srovnává, svou váhu. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit