Vybrané články
z týdeníku The Economist

Synové Tokia

Hrabě Coudenhove-Kalergi a Tomio Okamura. Dva muži s podobným původem a velmi odlišným pohledem na Evropu

Synové Tokia
Richard Coudenhove-Kalergi (na snímku s manželkou Idou) mimo jiné navrhl Beethovenovu Ódu na radost za hymnu zamýšlené evropské federace. | Profimedia.cz

V létě roku 1896 zastavil ve městě Ronsperg v západních Čechách kočár. Přivezl zámeckou paní, mladou japonskou gejšu, která se rok předtím vdala za progresivního rakousko-uherského diplomata a stala se hraběnkou Micuko von Coudenhove-Kalergi. Na dlouhé cestě parníkem a vlakem ji doprovázel manžel Heinrich, jenž se vzdal vyslaneckého postu v Tokiu, aby s ní odjel domů a vychovával syny. Ti přijeli do Ronspergu napřed se svými chůvami a Heinrichovým věrným arménským sluhou Babikem. Starší chlapec, tehdy dvouletý Hansi, později zdědil zámek a byl uvězněn za kolaboraci s nacisty. Mladší, osmnáctiměsíční Richard, se stal otcem Evropské unie.

Ronsperg najdete v historických pramenech už ve 14. století jako českou vesnici Poběžovice, ale v devadesátých letech 19. století se tam mluvilo převážně německy a žila tam židovská menšina hovořící jidiš. Kočár cestou do kopce míjel synagogu a kostel, než zastavil před původně gotickou tvrzí, která byla v 17. století přestavěna na barokní zámek. Když se na zámeckých schodech Micuko ohlédla, prostírala se před ní až k bavorské hranici zvlněná krajina panství s ovocnými sady, poli a loveckým zámečkem ukrytým mezi stromy.

Micuko se tam nežilo příliš dobře. Zpočátku mluvila jen trochu německy a podezírala místní, že se jí za zády posmívají. Ale pro Richarda bylo dětství v Ronspergu „rájem“, jak později napsal. Trávil spoustu času v knihovně, kde jeho otec studoval filozofii a psal články odsuzující antisemitismus a souboje. Na zámku se to jen hemžilo cizokrajnými hosty – japonskými diplomaty, jezuity, rabíny, či dokonce muslimskými učenci. Coudenhove-Kalergi tvrdil, že právě na Ronspergu se formoval jeho světonázor. Spolu se studii ve vídeňském There­sianu, což byla škola pro rakousko-uherskou vládnoucí třídu, se tam naučil, že „nacionalismus není problém krve ani rasy, ale vzdělání“.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit