Vybrané články
z týdeníku The Economist

Svět je naruby. Nejlepší rok 2022 prožili Řekové, mizerně dopadli Estonci

Kdo si v roce čínské chřipky, ruské války a globální inflace vedl nejlépe a kdo nejhůře

ilustrační foto | Shutterstock.com

Po finanční stránce byl uplynulý rok skoro pro všechny velmi špatný. Desetiprocentní meziroční inflace v rozvinutém světě snížila příjmy domácností. Investoři tratili na globálním propadu akciových trhů o dvacet procent. V průměru mizerné výsledky však maskují ohromné rozdíly – některé země si loni naopak vedly docela dobře.

Aby tyto rozdíly odhalil, sesbíral The Economist data k pěti ekonomickým a finančním ukazatelům – HDP, inflaci, šíři inflace, výkonu akciových trhů a vládnímu dluhu – u 34 nejbohatších států světa. Všechny ekonomiky jsme následně seřadili podle toho, jak si v těchto ukazatelích vedly, a přiřadili jsme jim celkové skóre. Výsledky tohoto srovnání najdete v přiložené tabulce; a některé jsou velmi nečekané.

Jižní křídlo na vrcholu

Předně, poprvé po dlouhé době se ekonomické hody odehrávají ve Středomoří. Na samotném vrcholu našeho žebříčku skončilo Řecko. A další státy, které po roce 2010 prozkoumávaly hlubiny hospodářského suterénu, včetně Portugalska a Španělska, také dosáhly dobrého výsledku. A nejsou jedinými překvapeními. Přes všechen politický chaos si velmi slušně vedl i Izrael. Naproti tomu politická stabilita nijak nepomohla Německu (a s ním se svezlo i Česko). Úplně na dně skončily Estonsko s Lotyšskem, které byly ve druhém desetiletí oslavovány za rychlé a účinné reformy.

Prvním naším indikátorem je HDP, jenž bývá obvykle nejlepším měřítkem ekonomického zdraví. Norsko (díky vysokým cenám ropy) a Turecko (díky rozkvětu sankce porušujícího obchodu s Ruskem) si vedly lépe než ostatní. Výrazný vliv měly také dozvuky covidu-19. Kvůli striktním lockdownům a kolapsu turistiky se jih Evropy dostal do velkých nesnází, uplynulý rok proto musel být pro celý region podstatně lepší. Návštěvnost španělských Baleár se nedávno vrátila na předpandemickou úroveň. Při nedávné návštěvě Ibizy náš korespondent na vlastní kůži zjistil, že se tam kvůli návalu turistů prakticky nedá sehnat taxík, natož stůl v trochu slušné restauraci.

Dobrý rok má za sebou patrně také Irsko, byť asi ne tak vydařený, jak naznačují údaje o jeho HDP. Působení velkých nadnárodních koncernů, které se tam z daňových důvodů registrovaly, už roky zkresluje irská čísla. Hodnota amerického HDP je naproti tomu nereálně nízká – v posledních kvartálech se oficiálním statistikám nedařilo zohlednit vliv obřích stimulačních balíků.

Závislí a nezávislí

Celkový obraz dotvářejí jiné údaje. Naším dalším ukazatelem je změna cenové hladiny od konce roku 2021. Stranou pozornosti světa zažívají některé státy nízkou inflaci. Ve Švýcarsku vzrostly spotřebitelské ceny o pouhá tři procenta. Tamní centrální banka i díky silné měně zareagovala na rychlý růst cen hned zkraje roku 2022. Státy, které se mohly spolehnout na jiné než ruské zdroje energií – jako je Španělsko, jež odebírá většinu plynu z Alžírska –, si také vedly nadprůměrně dobře. Nejvíc trpěly země, které byly na dodávkách energií od Vladimira Putina nejzávislejší. V Lotyšsku stouply spotřebitelské ceny v průměru o pětinu.

Náš třetí ukazatel se také týká inflace. Vypočítává podíl položek v inflačním koši každého státu, jejichž ceny za uplynulý rok vzrostly o víc než dvě procenta. To nám poskytuje přehled o šíři inflace – a také může napovědět, jak rychle bude v nadcházejícím roce inflace klesat. Některé státy sice trpí vysokou celkovou inflací, ale podařilo se jim omezit její šíři. V Itálii například stouply spotřebitelské ceny za uplynulý rok v průměru o jedenáct procent, ale „jenom“ dvě třetiny položek v tamním inflačním košíku přestřelily cílovou inflaci. Japonská inflace by rovněž mohla odeznít. Británie je naproti tomu ve větších problémech. Rychle rostou ceny ve všech kategoriích v jejím košíku.

Propad ve Švédsku, růst v Norsku

Pocit hospodářského blahobytu se neodvíjí jen od cen v obchodech. Lidé také sledují hodnotu svých penzijních úspor a akciových portfolií. V některých zemích zažil tento typ investic obzvlášť těžký rok. Ceny akcií v Německu i Jižní Koreji jsou skoro o pětinu nižší než před rokem; oproti USA byl propad dvojnásobný. Švédské akcie si vedly dokonce ještě hůř. Najdete však i opak. Norský akciový trh v roce 2022 rostl. A britský také, nejspíš proto, že jeho index tvoří hlavně nudné upachtěné firmy, které nejvíc profitují v časech ekonomických nesnází. A pokles ceny britské libry navíc zvýšil hodnotu zahraničních prodejů.

Naším posledním ukazatelem je změna čistého vládního dluhu, vyjádřeného jako poměr k HDP. Krátkodobě mohou ministři financí zamaskovat ekonomické trhliny zvýšením výdajů nebo snížením daní. To však může zvýšit zadlužení státu, a tím vyvolat nutnost utažení fiskálních šroubů v budoucnosti. Některé vlády tváří v tvář stoupajícím životním nákladům obyvatelstva rozhazovaly ve velkém. Německo vyčlenilo na pomoc s astronomickým růstem cen energií prostředky ve výši sedmi procent svého HDP, čímž pochopitelně zvýšilo poměr svého dluhu k HDP. Jiné státy naopak s velkolepým utrácením přestaly, aby fiskální loď udržely na hladině. Díky vysoké inflaci se zdá, že se veřejný dluh jihoevropských zemí snižuje.

Hlava plná plynu

Přetrvá propast mezi vítězi a poraženými roku 2022 i v roce následujícím? Nebude trvat dlouho a ekonomický růst jižní Evropy pod tíhou rychle stárnoucí populace a vysokého zadlužení určitě zpomalí na obvyklou neslavnou úroveň. Naopak už nyní vidíme signály, že by v zemích, jako je Amerika a Británie, mohla inflace začít klesat, což jim jistě pomůže k vzestupu žebříčkem.

V ostatních ukazatelích však rozdíly patrně přetrvají, zvlášť pokud jde o státy, které spoléhaly na dodávky energií z Putinova Ruska. Oproti očekávání se většině evropských zemí podařilo před nástupem mrazů doplnit zásobníky s plynem – ale za absurdně přemrštěné ceny. Nyní se dodávky v podstatě zastavily a nadcházející rok bude ještě obtížnější. Pobaltským zemím (ale i Česku) to jistě způsobí nemalé potíže. Na druhé straně Evropy však bude veseleji. Proč byste si lámali hlavu s dodávkami plynu, když se můžete pohodlně rozvalit na pláži na Ibize a cpát se chobotničkami?