Švédsko stále proti proudu. Nedoporučuje nosit roušky

Skandinávská země pokračuje v osobitém přístupu ke covidu-19 a nedoporučuje nosit roušky. Většina Evropy přitom v obavách z druhé vlny roušky opět zavádí.

Švédsko stále proti proudu. Nedoporučuje nosit roušky
ilustrační foto | Profimedia.cz

Švédsko se nenechává strhnout přístupem okolních zemí a vyrovnává se s pandemií čínské chřipky po svém. Už na jaře dali Švédové na rady hlavního epidemiologa Anderse Tegnella, který od počátku razí koncept imunizace společnosti a co nejmenších omezujících opatření. Nyní prohlásil, že ani nošení roušek ničemu nepomůže. „Je velmi nebezpečné se domnívat, že roušky změní celou situaci, jež souvisí s covidem-19,“ zdůraznil pro Financial Times

Pravý opak činí sousední země Švédska. Norsko, Dánsko i Finsko zavádějí povinnost nošení ústenek. Nařízení bude nicméně platit pouze ve veřejné dopravě. Neochvějný přístup Tegnella, jenž se nenechává ovlivnit přístupy ostatních států, Švédové berou vážně, včetně politiků. „V Dánsku a Norsku mají politici silnější roli, chtějí během krize působit rozhodně a ne vždy dělají rozhodnutí, jež jsou podložena vědeckými důkazy,“ vysvětlil švédský epidemiolog Jonas Ludvigsson z lékařské univerzity Karolinska Institutet. 

Roušky nejsou zásadní

Soren Riis Paludan z dánské Univerzity v Aarhusu, který se specializuje na virové infekce, tvrdí, že nošení roušek na veřejnosti nemá zásadní vliv na zmírnění šíření infekce, zejména pokud se v populaci ve větší míře nakažení jedinci nevyskytují. Nicméně v Dánsku dospěli odborníci ke kompromisu, že jejich nošení může být jedním z opatření, jak s pandemií bojovat. 

Ve Švédsku podle Ludvigssona místní obyvatelé odborníkům důvěřují a berou jejich doporučení vážně. Pokud slyší, že nošení roušek nemá významnější vliv na zabránění šíření koronaviru, tak roušky nenosí. 

„V jiných zemích, kde panuje menší důvěra v úřady, které nedoporučují nošení roušek, by je i přesto lidé mohli nosit,“ doplnil profesor. Severští lékaři poukazují i na to, že chybí přesvědčivé vědecké důkazy pro to, že nošení roušek zabraňuje šíření viru. Stejný názor původně razila i Světová zdravotnická organizace (WHO), po několika měsících ale názor změnila a roušky doporučuje jako jedno z opatření v boji s pandemií. 

Ludvigsson je i přesto k nošení roušek na veřejnosti skeptický. Upozornil na to, že z 29 studií WHO vyplývá pouze to, že nošení roušek má význam v nemocnicích. Jejich nošení by podpořil ve veřejné dopravě jen pro časově omezené období, maximálně několika měsíců. 

Tegnell tvrdí, že nemá smysl zavádět nošení roušek v autobusech nebo nákupních centrech. „Je to určitě chyba,“ stojí si za svým. Jako příklad uvádí situaci ve Španělsku a Belgii, kde nošení roušek nevedlo ke zmírnění šíření nákazy. Švédská Agentura pro veřejné zdraví, které Tegnell šéfuje, nicméně zvažuje, že by doporučila nošení roušek v případech návštěv nemocnic nebo u zubařů.

Také Nizozemsko nesdílí rouškovací mánii, místní epidemiologové, kteří radí vládě, připomínají, že neexistují lékařské důkazy o tom, že by plošné nošení pomohlo v prevenci šíření epidemie. I přesto vláda nařídila jejich nošení ve veřejné dopravě a na letištích. 

Hranice osobní svobody

Ben Coates, autor knihy Proč jsou Holanďané odlišní, je přesvědčen, že nošení roušek se v Nizozemsku stalo především debatou o hranicích osobní svobody. „V Nizozemsku je silný liberální proud, který si cení hodnot souvisejících s osobní svobodou. Lidé nejsou vládou instruováni, jak se mají chovat, ale věří opatřením, jež jsou ku prospěchu všem,“ zdůraznil. Podobně dánský virolog Paludan tvrdí, že i Dánové by povinné nošení roušek například na ulicích odmítli. V opatřeních musí lidé vidět smysl, dodal. 

Tegnell byl nicméně kvůli svým postojům kritizován. Vyšlo najevo, že uvažoval o rychlé imunizaci celé společnosti (promoření) i přes riziko vyšší úmrtnosti starších ročníků. 

Švédsko na jaře nechalo otevřené školy pro děti mladší šestnácti let. Obchody, restaurace i bary zůstaly rovněž otevřeny. Úřady lidem pouze doporučily dostatečné sociální rozestupy. V zemi dosud  kvůli covidu zemřelo 5800 lidí. Země má podobný počet obyvatel jako Česko. To hlásí 400 úmrtí na virus

Týdeník hrot

  • Kdo se bojí Bujnocha
  • Dáme jídlo. A pak snad i vyděláme
Objednat nyní