Vybrané články
z týdeníku The Economist

Švédská cesta podruhé

Proč Skandinávci zase vybočují z řady a jak se chtějí vyhnout druhé vlně pandemie.

Švédská cesta podruhé
ilustrace Vojtěch Velický

Ve svěžím říjnovém večeru zejí stoly před oblíbenými stockholmskými bary a restauracemi prázdnotou. Uvnitř je narváno. Podle vedoucího švédské Agentury pro veřejné zdraví Johana Carlsona počet případů covidu-19 nevyhnutelně vzroste s tím, jak se bude život v nadcházejících měsících přesouvat dovnitř. Čísla šplhají už teď, ačkoli ne tak strmě jako na jaře a pomaleji než ve zbytku Evropy. Švédové reagují tím, že rozjíždějí trasování kontaktů a karantény – dělají to však způsobem, jímž opět vybočují z řady.

Když se v březnu přehnala pandemie Evropou, Švédsko se od ostatních lišilo tím, že se neuzavřelo. Život nepokračoval úplně jako dřív: vzdělávání pro všechny starší 16 let se přesunulo do online světa (školy a univerzity jsou už nicméně opět otevřené); platil zákaz akcí pro více než 50 osob a lidé byli požádáni, aby pracovali z domova. Senioři nad 70 let se měli izolovat. Ale mateřské školy a školy pro mladší žáky zůstaly otevřené, stejně jako posilovny, bary a restaurace (byť s jistými omezeními, aby se hosté mezi sebou nemísili). Stejně jako v jiných zemích i tady bylo cílem omezit kontakt mezi lidmi a chránit ty nejzranitelnější. Avšak o poznání méně drakonickými způsoby.

Přestože se společenský život nezastavil z minuty na minutu, většinu jara a léta se na pracovištích a v hromadné dopravě vyskytovalo o 20 až 30 procent méně lidí než před začátkem pandemie. V posledních týdnech je však v kancelářích živěji, což může být jeden z důvodů, proč roste počet nakažených. Také nakupování a rodinné akce (s výjimkou návštěv parků) zaznamenaly na jaře 20- až 30procentní propad, nicméně situace se již stihla vrátit do normálu. 

Domovy smrti

Švédové však tragicky selhali při ochraně starší části populace. Smrtnost covidu-19 je tu jedna z nejvyšších v Evropě, desetkrát vyšší než v Norsku a ve Finsku. Stejně jako v ostatních zemích i ve Švédsku došlo k polovině všech úmrtí v domovech důchodců. Momentálně probíhá veřejné vyšetřování, které má zjistit, co se pokazilo. Jednu z prvních chyb představoval výslovný zákaz, aby pečovatelé nosili roušky a rukavice, jenž platil v některých oblastech – aby to neuráželo lidi, o něž mělo být pečováno.

Kromě domovů důchodců zasáhl covid-19 obzvlášť tvrdě etnické menšiny. Na hřbitově v Södertälje, pětašedesátitisícovém městě nedaleko Stockholmu, které je domovem řady přistěhovalců, patří většina nových hrobů lidem se syrskými kořeny. Podle aktivisty a novináře Nuriho Kinoa zemřeli téměř všichni na covid-19. Michel Varli, jenž v Södertälje provozuje restauraci, hovoří o prvním dubnovém týdnu jako o „katastrofě“. Sanitky jezdily sem a tam celé dny, říká: „Postihlo to každou místní rodinu.“

 

Podle vrchního epidemiologa Anderse Tegnella se covid-19 v některých přistěhovaleckých komunitách rozšířil nečekaně brzy a rychle. Z prvních deseti stockholmských mrtvých podlehlo covidu-19 šest švédských Somálců. K přistěhovaleckým skupinám se dostala příliš pozdě i vládní nařízení. Před zákazem se lidé z těchto komunit běžně v hojném počtu scházeli, normální bylo pořádat pohřby a svatby pro stovky hostů – a některé z nich se také změnily v raná ohniska nákazy. Na nedělní bohoslužbu do jednoho syrského ortodoxního kostela přijde v Södertälje 500 lidí. Mezi imigranty jsou běžné domácnosti obývané osmi až deseti lidmi, stejně jako tři generace žijící pod jednou střechou. Starší lidé vedou v těchto pevně semknutých komunitách bohatý společenský život. Varli, který má deset sourozenců, popisuje, že před pandemií vídala jeho matka své děti a vnoučata každý týden. Teď je podstatně opatrnější.

Až pětina nakažených

Na konci léta švédská epidemie ustoupila, aniž by byla zapotřebí nějaká nová opatření. Oddělení vyhrazená pro pacienty s covidem-19 se vyprázdnila a virus se přestal výrazněji šířit. Tegnell na základě různých studií, jež testují protilátky, odhaduje, že se v nejlepším případě nakazila pětina Švédů a ti jsou pokládáni za imunní, ačkoli jejich počet se výrazně liší i v rámci různých stockholmských čtvrtí. Tento druh imunity sám o sobě nedokáže šíření viru zabránit. V kombinaci se společenským odstupem a hygienickými opatřeními nicméně dokázal ukončit první švédskou vlnu.

Aby zabránilo druhé vlně, přidává Švédsko do svého repertoáru nová opatření. Před nedávnem obnovilo trasování kontaktů a karantény podpořené posílenými testovacími kapacitami. Ve většině Evropy platí striktní čtrnáctidenní karanténa pro všechny, kdo přišli do kontaktu s nakaženými lidmi, a pro lidi, kteří vycestovali do některých částí kontinentu.

Švédská karanténa trvá jen sedm dní a platí jen pro ty, kdo s nakaženou osobou žijí ve společné domácnosti. Pokud je test z pátého dne negativní, může karanténa skončit. Na děti, u nichž se neobjeví žádné symptomy, se karanténa nevztahuje vůbec. Všechny ostatní kontakty jsou pouze informovány o tom, že mohlo dojít k nákaze. Tito lidé jsou vybízeni k tomu, aby pracovali týden z domova, a pokud se u nich v následujících 14 dnech objeví příznaky, aby se nechali neprodleně otestovat. A také aby si v této době dávali obzvlášť pozor při návštěvách starších příbuzných.

Pro zlost WHO

Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) kratší než dvoutýdenní karanténa pořádně zlobí. Carlson namítá, že se Švédové rozhodli zavést taková opatření, s nimiž mohou lidé žít i rok, neboť stále nemáme k dispozici vakcínu. Cílem je zabránit co největšímu množství přenosů, aniž by se zbytečně narušil běžný život, obzvlášť způsobem, který může poškodit jejich psychické nebo fyzické zdraví (o ekonomickém ani nemluvě). K přenosům dochází nejsnáze v rámci jednotlivých domácností a lidé jsou nejnakažlivější první týden poté, co se infikovali. Švédský přístup ke karanténě by tím pádem mohl zamezit šíření ve většině případů – pokud budou lidé spolupracovat.

A oni nejspíš budou. Pro ty, kdo nemohou pracovat z domova, jako jsou například taxikáři, má vláda připravenou hotovost. Stát zaplatí test na protilátky každému, kdo o něj projeví zájem. Pozitivní test na protilátky vás zbavuje povinnosti karantény a nepříjemností spojených s testováním na covid-19 v případě, že se nachladíte nebo máte příznaky chřipky. Všechna tato opatření působí podstatně mírněji než v ostatních evropských zemích. Zda Švédové dostanou za méně peněz více muziky, se nicméně dozvíme až za pár měsíců.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • SuperMario vs. čistič z Hané
  • Kdy dohoří poslední uhlí
Objednat nyní