Svaté právo urážet

Prezident Emmanuel Macron vzdal 21. října na nádvoří Sorbonny, francouzského symbolu poznání, hold učiteli, jenž byl zavražděn, protože „ztělesňoval (…) svobodu, která je předávána a zachovávána školou“. Samuel Paty byl středoškolským učitelem dějepisu v Conflans-Sainte-Honorine, malebném městečku severozápadně od Paříže. Na začátku tohoto měsíce ukázal svým studentům v hodině věnované svobodě slova karikatury proroka Muhammada zveřejněné v satirickém časopisu Charlie Hebdo. Studentům, které by snad mohly urážet, doporučil, aby se na ně nedívali. Nejprve Patymu na sociální síti jeden z rodičů vyhrožoval a poté kantorovi 16. října vrah usekl hlavu. Policie zločin vyšetřuje jako terorismus.

Macron to trefil

Krátce předtím, než otevřel Paty ve své třídě debatu, vystoupil Macron 2. října nedaleko Conflans s projevem, v němž varoval Francouze před sílící hrozbou „islamistického separatismu“. Podle jeho slov se jedná o radikální politický projekt, jenž testuje odolnost sekulární francouzské republiky a ohrožuje „svobodu slova, svobodu myšlení a právo se rouhat“. Někteří Macrona obviňovali, že cynicky loví ultrapravicové voliče, jiní, že stigmatizuje muslimy. Patyho stětí ukázalo, že ve své analýze situace vůbec nepřeháněl.

Tolerance, s níž se Francouzi stavějí k zesměšňování náboženství, bývá pro jiné národy často těžko pochopitelná. Voltairova vlast hájí svobodu vyznání, právo nevěřit a stejně tak právo se jakékoli svaté víře vysmívat. Zároveň se snaží vytlačit náboženské záležitosti mimo veřejný prostor. V roce 1905 byla zákonem zavedena laïcité, striktní forma sekularismu vytvořená na ochranu osobní náboženské svobody a zároveň jako způsob, jak po protiklerikálním boji s katolickou církví udržet náboženství mimo státní instituce. Opírala se přitom o zákon chránící právo rouhat se vydaný v roce 1881.