Studená válka na orbitě. Rusko hrozí USA, že opustí vesmírnou stanici

Mezinárodní vesmírná stanice vznikla jako nejdražší projekt na podporu mezinárodní vědecké spolupráce. Šéf ruské vesmírné agentury nyní hrozí, že se Moskva z projektu stáhne, pokud Washington nezruší sankce.

Studená válka na orbitě. Rusko hrozí USA, že opustí vesmírnou stanici
ilustrační foto | Shutterstock.com

Další osud Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) je doslova ve hvězdách. Nejdražší vědecký projekt světa v historii lidstva, který vzniknul v roce 1998, měl demonstrovat spolupráci bývalých rivalů z doby studené války – Spojených států a Ruska. Nyní ale Moskva vyhrožuje Washingtonu, že se z projektu po více než dvou dekádách stáhne.

Režimu Vladimira Putina vadí americké ekonomické sankce, jež se týkají i ruských vesmírných firem, protože jsou propojeny s vojenským sektorem. „Pokud sankce proti Progressu a TsNIIMash zůstanou v platnosti a nebudou v blízké budoucnosti zrušeny, budou za otázku ruského vystoupení z ISS odpovědní američtí partneři,“ vzkázal Američanům ředitel státní agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin.

CSKB-Progress je raketové a kosmické středisko se sídlem v Samaře, TsNIIMash vědecké centrum pro výzkum raket a vesmíru ve městě Koroljov u Moskvy. Specializuje se na vývoj balistických raket dlouhého doletu, raket protivzdušné obrany a raketových motorů pro vojenský průmysl.

Rogozin dodal, že buď budou Američané s Rusy pracovat na ISS společně, v tom případě musí okamžitě zrušit sankce, nebo spolupracovat obě země nebudou. Pak si Rusko vybuduje vlastní vesmírnou stanici. 

Chceme vlastní ruskou stanici

O tom hovořil šéf agentury již v dubnu, první modul má být připraven na vypuštění v roce 2025. Odchod Rusů z ISS může být motivován i tím, že se technický stav ruské části komplexu zhoršuje. Po roce 2025 mohou ruské prvky na vesmírné stanici vypovídat službu. Většina ISS je nicméně americké provenience

Už v prosinci označila Trumpova administrativa ruské firmy a instituce, jež se podílejí na ISS, za společnosti s vazbami na ruskou armádu. To znamená, že americké firmy, které s nimi chtějí spolupracovat, musí požádat o speciální licenci. Aktualizovaný seznam obsahuje 103 firem, 58 z nich je čínských, 45 ruských. Je do něj zařazena také Služba vnější rozvědky (SVR), která spolupracuje s vojenskou rozvědkou GRU, jež stojí za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích nebo otravou agenta Sergeje Skripala.

Šéf NASA Bill Nelson není nadšen z varování, že by se měli Rusové z projektu úplně stáhnout. „S Ruskem ve vesmíru spolupracujeme řadu dekád a přeji si, aby spolupráce pokračovala,“ řekl téměř osmdesátiletý vesmírný veterán. První společnou aktivitou mezi USA a tehdejším Sovětským svazem byla mise Sojuz–Apollo v roce 1975.

Kromě Spojených států a Ruska se na ISS podílejí i země EU prostřednictvím Evropské vesmírné agentury, Kanada a Japonsko. Financování stanice je zatím zajištěno americkou vládou do roku 2024.