Štramberské zuby

Paleontologové z fosilních nálezů zubů identifikovali dva šestimetrové moravské příbuzné dnešních krokodýlů.

Štramberské zuby
Rekonstrukce štramberských předchůdců krokodýlů. V popředí dravý plesiosuchus požírá mršinu a vzadu proplouvá příbuzný torvoneustů. | Autorkou rekonstrukce je Edyta Felcyn. Práva k rekonstrukci vlastní Daniel Madzia (k využití rekonstrukce je nezbytný písemný souhlas).

„O obratlovcích v druhohorním období křídy na území dnešní České republiky toho moc nevíme a asi ani nikdy vědět nebudeme, proto je každý nález cenným unikátem,“ říká paleontolog Daniel Madzia. Týmu pěti vědců se teď podařilo na základě nálezu fosilních zubů identifikovat dva nové podmořské předchůdce dnešních krokodýlů, kteří žili před 133 miliony let v okolí Štramberka a o jejichž existenci na území dnešního Česka jsme dosud neměli žádné důkazy.

V druhohorách bylo na našem území subtropické souostroví s mělkým mořem. Z paleontologických nálezů před tímto obdobím a po něm usuzujeme, že tu byl bohatý suchozemský i podmořský život, přímých důkazů ale nikdy nebudeme mít mnoho – nejsou tu vhodné sedimenty pro uchování pozůstatků druhohorních obratlovců, a proto je každý jejich nález vzácností.

Výzkumník českých dinosaurů

Daniel Madzia má ale na objevy druhohorních obratlovců na našem území štěstí. Právě on se zasloužil o objev dvou dosud známých českých dinosaurů. Z nálezu stehenní kosti identifikoval zcela nový druh býložravého dinosaura, kterého na počest významného českého paleovýtvarníka Zdeňka Buriana a paleontologa Josefa Augusty pojmenoval Burianosaurus augustai. Socha tři a půl metru dlouhého burianosaura bude od letošního léta k vidění v nových expozicích Národního muzea. Tím druhým českým dinosaurem je dravý teropod od Brna, kterého určil už během bakalářského studia podle nálezu zubu.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit