Stovky miliard? Každý si lízne

Pokud se podaří vypsat smysluplné projekty, může nás krize posunout, soudí dotační specialista Jiří Kvíz.

Stovky miliard? Každý si lízne
Jiří Kvíz | Tomáš Novák týdeník HROT

Jsou „covidové“ bruselské dotace příležitostí změnit strukturu naší ekonomiky? Expert na evropské dotace Jiří Kvíz si myslí, že bezesporu ano. Aby ale nezůstaly létat ve vzduchu, bude muset zabrat stát i podnikatelé. V příštích letech tu bude řada fondů s různými pravidly a administrovat je ani čerpat nebude legrace. „Každý si trochu lízne a ještě se musí zjistit, kdo víc, kdo méně. Tedy za předpokladu, že to, co jsme si tady vymysleli, Evropská komise schválí,“ říká jednatel společnosti Enovation, která se zaměřuje na administraci dotací pro podnikatele i velké firmy.

Příští rok začne nové dotační období. Změní se nějak vlivem korony?

Změní, a to zásadně. Objeví se obrovské množství nových typů fondů, které tady doposud nikdy nebyly. Část z nich budou ty klasické evropské strukturální a investiční fondy. To jsou ty, které letos po sedmi letech končí, a nové budou od příštího roku v dalším programovém období navazovat. A pak do toho vstupují fondy, které reagují právě na koronakrizi. Jejich cílem je řekněme obnova nebo reformy celé Evropy.

To je těch zhruba 680 miliard, které jsou určeny pro Česko navíc vedle těch strukturálních?

Půjde o několik různých programů, celému tomu balíku říkáme Next Generation EU. V rámci toho balíku peněz bude k dispozici například takzvaný fond Recovery and Resilience Facility (RRF), což je jeden fond, kde by mělo být zhruba 220 miliard korun. Ty budou poskytovány jako dotační prostředky i jako finanční nástroje. Pak tady bude velký balík prostředků v rámci takzvaného Just Transition Fundu, dále program, kterému se říká React EU, a do toho ještě vstupuje takzvaný green deal, o němž se hodně mluví. Teď z něj vypadává už konkrétnější politika přímých dotací prostřednictvím Modernizačního fondu, který bude přinášet spoustu peněz zejména na ekologické a energeticky šetrné typy projektů, obnovitelné zdroje energie a podobně. Paralelně poběží celé nové klasické programové období v rámci evropských strukturálních a investičních fondů.

Chápu to tedy správně, že kromě balíku peněz určených na programové roky 2021 až 2027, což je zhruba 500 miliard korun, se bude rozdělovat dalších 680 „neplánovaných“ miliard?

To je to nejdůležitější sdělení: nad rámec toho, co se dlouhodobě připravovalo, tu bude paralelně řada programů v reakci na aktuální krizi způsobenou koronavirovou pandemií. Tyto programy se budou řídit jinými pravidly, budou mít i jiné časování. Když to ukážu na konkrétním příkladu RRF fondu, ten je pouze pro období 2021 až 2023, takže se musí vyčerpat velmi rychle, protože podstatou toho programu má být rychlá obnova hospodářství zasaženého koronakrizí.

Jiří Kvíz
Tomáš Novák týdeník HROT

Když je to na dva roky, neznamená to, že programy teď ministerstva musejí rychle připravit?

Znamená. Úplně na začátku celého toho procesu, tedy někdy v průběhu léta, kdy se vše schválilo v Bruselu, dostala na úrovni České republiky ideu na starost Národní ekonomická rada vlády. Ta k tomu připravila základní východiska, která teď dopracovávají jednotlivá ministerstva, takže se nyní intenzivně pracuje na ministerstvu průmyslu, dopravy, životního prostředí, místního rozvoje… V průběhu října by měl být návrh z naší strany projednán v Bruselu.

Zvládneme tyto programy tak rychle připravit, administrovat…?

Berte to tak, že pro úředníky je to naprosto nečekaná práce navíc. Oni tady rok, rok a půl připravují na ministerstvech každý svůj budoucí operační program a na ministerstvu pro místní rozvoj se to snaží koordinovat. A najednou dostanou další peníze, které jim mnohem víc termínově hoří – některé jsou určeny jen na roky 2021 až 2023, a když se nevyčerpají, vracejí se. Velice rychle se musí smysluplně utratit, pojí se k tomu úplně jiné typy podmínek, úplně jiné metodické principy. A v tom se musejí úředníci rychle zorientovat, správně to nastavit, velmi bryskně projednat s Evropskou komisí a pak začít implementovat, takže je to pro ně v jistém smyslu trochu danajský dar. Musíte si uvědomit, že se stejnému počtu úředníků, kteří sotva dočerpávají současné peníze, najednou objemy peněz zdvojnásobí, někde i ztrojnásobí, takže se programy připravují v trochu hektickém sledu.

A který resort si podle vás sáhne na nejvíc peněz?

Zatím to vypadá, že si určitě na hodně peněz sáhne ministerstvo pro životní prostředí. Dále pravděpodobně velká část peněz z programu React EU půjde na zdravotnictví. Vyloženě investice do zdravotnictví, výstavby, modernizace a vybavení nemocnic a zdravotnických pracovišť. Určitě půjdou peníze do sociálních oblastí, vzdělávání a rozhodně do průmyslu. Každý si trochu lízne a ještě se musí zjistit, kdo víc, kdo méně. Tedy za předpokladu, že to, co jsme si tady vymysleli, Evropská komise schválí. Když se bavíme o RRF programu – to je ten, který je zřejmě nejurgentnější –, je potřeba dodat, že je vázán na reformy. Každý stát, který chce z tohoto programu čerpat peníze, musí předložit opravdu konkrétní plán reforem, proto tady vzniká – a o tom už se mediálně alespoň trochu mluví – Národní plán obnovy. Ten připravuje vláda a je to v podstatě platforma, na jejímž základě Česká republika bude moci tyto projekty čerpat. Otázkou je, jestli tento plán obnovy tak, jak my si ho tady připravujeme, bude pro Evropskou komisi dostatečně reformní.

Více o tom, kolik a na co nám přitečou peníze z Bruselu a zda mohou být impulzem pro to, aby se naše ekonomika nejen zmátořila, ale také částečně změnila, se dočtete v celém rozhovoru s Jiřím Kvízem v novém čísle týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní