Šťourat, nebo plivat? Testování na covid-19 ve školách odkrylo nedostatky

Antigenní testování školáků odhalilo promile pozitivních případů a zesílilo volání po PCR testech

Šťourat, nebo plivat? Testování na covid-19 ve školách odkrylo nedostatky
Pozitivních testů bylo naprosté minimum, v průměru jen pár promile. | Tomáš Turek týdeník HROT

V základní škole v Kunraticích panovala minulé pondělí příjemná atmosféra, povinným testům navzdory. Do školy přišly prakticky všechny děti, které nebyly v rotaci. Šlo to ráz na ráz a za dvacet minut už mohl ředitel školy Vít Beran poslat do světa pozitivní zprávu, že všechny děti jsou covid negativní. Pár dětí si přineslo vlastní test, většina se jich ale testovala těmi školními a jen dvě děti z 220 si rodiče nechali doma, protože zásadně nesouhlasili s testováním. Z montessori programu Základní školy Na Beránku přišel ještě první den školy těm méně šťastným spolužákům, kteří usednou po 35 týdnech do lavic až toto pondělí, videopozdrav. „Byla to legrace. Lechtá to. Je to, jako když si čistíš ucho,“ překřikovaly se do kamery děti, evidentně šťastné, že jsou konečně zase spolu ve třídě.

Školy po celé republice zvládly testování na „jedničku“ a děti bez traumatu. Z výsledků testování ale zavládly rozpaky. Praha hlásila 15 pozitivních testů z 35 729, Středočeský kraj 23 pozitivních testů z 56 678, Moravskoslezský kraj 15 pozitivních testů z 34 584. Testy tedy objevily jen promile nakažených dětí, což řadu regionálních politiků, kteří jsou zároveň zřizovateli škol, vedlo k selské úvaze: Buď je nálož viru mezi dětmi tak malá, že bylo zbytečné školy na víc než šest měsíců zavírat, nebo jsou státem nakoupené antigenní testy prostě nespolehlivé.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

Máte předplatné?

Přihlásit