Vybrané článkyz týdeníku The Economist
Stockholmský syndrom. Číňané chtějí ze švédských firem udělat exemplární případ
Číňané kvůli Huaweii a 5G sítím možná zaříznou švédské firmy – pro výstrahu ostatním evropským zemím.
Obchodní vztahy mezi Ericssonem a Čínou sahají až do 90. let 19. století, kdy švédská firma prodala dva tisíce telefonů městu Šanghaj. Od té doby byla na čínském trhu vždy vítána; nedávno tam například prodala své přístroje pro rychlé mobilní 5G sítě. Nyní jsou však podle šéfa Ericssonu Börjeho Ekholma tyto mnohaleté obchodní vazby v ohrožení - kvůli nedávným protičínským postojům švédské vlády.
Ukradené technologie
Po staletích vřelých vztahů - od 18. století, kdy lodě Švédské východoindické společnosti pendlovaly mezi Göteborgem a Kuang-čou (Kantonem), přes rychlé švédské uznání Čínské lidové republiky v roce 1950 po posvěcení čínského převzetí milované automobilky Volvo - se nyní nálada změnila. Loni v říjnu švédský telekomunikační regulátor vyloučil Huawei, čínského rivala Ericssonu, z budování národních 5G mobilních sítí, přičemž se výslovně zmínil o „krádeži technologií“ Číňany. Letos v lednu, poté, co ve Švédsku proběhla aukce kmitočtů na 5G sítě, jejíž vítězové nesmějí použít zařízení od Huaweie ani od dalšího čínského dodavatele ZTE, se čínské ministerstvo obchodu nechalo slyšet, že by švédský zákaz mohl poškodit vzájemné obchodní vztahy.
To by byla pro Ericsson špatná zpráva, protože mu z Číny plyne 13 procent tržeb. Je jedinou zahraniční společností, která Pekingu dodává určité typy zařízení pro 5G sítě, v jejichž budování je Čína díky masivním investicím do telekomunikační infrastruktury oproti zbytku světa výrazně napřed. Ekholmovy obavy sdílejí i další šéfové švédských společností, byť o nich nemluví tak otevřeně. Mnoho významných švédských firem má zájmy v Číně - od strojírenských a technologických kolosů ABB a Atlas Copco přes výrobce plenek Essity po švédsko-britský farmaceutický gigant AstraZeneca.
Joakim Abeleen, zástupce švédské lobbistické organizace Business Sweden v Pekingu, říká, že vzájemné vztahy ochladly po roce 2015. V tom roce zatkli čínští agenti švédského občana Guie Minhaie, jenž v Hongkongu prodával knížky kritické ke komunistické Číně. Tato akce spolu s agresivní snahou Číňanů skupovat švédské podniky, včetně přístavu, rozlítila švédskou vládu, která dnes patří k největším čínským kritikům v Evropě.
Konec selanky
Na korporátní úrovni však podle Abeleena zůstaly vztahy i nadále vřelé. Švédský export do Číny (hlavně léky, auta a stroje) vzrostl za prvních deset měsíců roku 2020 meziročně o 15 procent. Čína je aktuálně pátým největším importérem do Švédska a šestým největším exportním trhem. Funguje tam zhruba 600 poboček švédských firem a 30 největších z nich hlásilo, že v roce 2019 jim v Číně vzrostly meziročně tržby o 18 procent. Podle rok starého průzkumu se 34 procent švédských podniků chystalo v Číně navýšit investice.
Hádky kolem 5G mohou tuto byznysovou selanku zničit. Čína se totiž podle jednoho významného švédského průmyslníka zřejmě chystá udělat ze Švédská exemplární příklad a výstrahu pro ostatní země EU, aby věděly, co je čeká, pokud vyloučí Huawei ze svých 5G sítí. To by bylo pro Ericsson dost ošemetné - Ekholm upozorňuje, že firma potřebuje čínský trh, aby neztratila globální rozměr.
Mohlo by to poškodit i celý švédský průmysl - průmyslníci varují, že dobře fungující systém obchodu je pro malou a otevřenou zemi, jakou je Švédsko, zcela klíčový. Není proto divu, že mnozí šéfové firem nyní tiše doufají, že nejvyšší švédský správní soud zvrátí rozhodnutí telekomunikačního regulátora a Huawei pustí zpět do 5G hry.
© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.
