Kellnerová hoteliérkou? Luxusní pražský Four Seasons je na prodej, zájem má nejbohatší Češka

Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.

Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.

Celý článek
0

Komentář: Největší zelená fantasmagorie o vašich radiátorech za stovky miliard

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Celý článek
0

Česko je nejzadluženější v historii. Státní dluh vzrostl na 3,221 bilionu korun

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Celý článek
0

Výbuchy, sabotáže a drony. Jak vypadá stínová válka na území Ruska

Výbuchy a útoky dronů na ruské straně hranice s Ukrajinou se stupňují. Rádio Svobodná Evropa spočítalo, že útoků od začátku ruské agrese bylo už více než deset. Ukrajina incidenty oficiálně nekomentuje, Rusko je zlehčuje.

Výbuchy, sabotáže a drony. Jak vypadá stínová válka na území Ruska
Dron turecké výroby Bayraktar v ukrajinském letectvu | foto Shutterstock.com

Exploze na území Ruska, požáry skladů pohonných hmot, útoky helikoptér a dronů, sabotáže. To jsou kulisy stínové války na území Ruska, o které nechce příliš hovořit ani jedna ze stran konfliktu. Moskva by musela přiznat, že Ukrajinci mohou být úspěšní při protiakcích na ruském území, a zároveň poukázat na vlastní neschopnost, Kyjev zase nehodlá dále provokovat druhou stranu k dalšímu ničení převážně civilních objektů na Ukrajině. 

Nejvíce výbuchů bylo dosud hlášeno z města Bělgorod, čtyřicet kilometrů od ukrajinských hranic, které je považováno za logistické centrum pro ruskou armádu pro ofenzivní akce na východě Ukrajiny. 

Podle Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL) lze z otevřených internetových zdrojů identifikovat minimálně desítku různých incidentů od začátku války do konce dubna, tedy za dva měsíce. Útoků a „nehod“ přibývá hlavně v posledních týdnech.

Případy útočících dronů se objevují ve vnitrozemí u měst Kursk nebo Brjansk, několik desítek kilometrů od hranice. Místní obyvatelé se v oblasti Kursku pochlubili zničeným bezpilotním letounem v polích na sociálních sítích. Jde o turecký Bayraktar TB2, jenž je od prvních dnů války postrachem zejména pro vojáky v tancích a obrněných transportérech a který s úspěchem používá ukrajinská armáda. 

Nevysvětlitelné exploze

Došlo i k dalším „nevysvětlitelným“ výbuchům v ruských vojenských a průmyslových areálech. Prvního dubna byl hlášen výskyt bitevních vrtulníků v nízkých výškách v době, kdy čtyřicet kilometrů od ukrajinských hranic došlo k explozi skladu paliv v Bělgorodu.

Dvacátého dubna hořelo ve výzkumném ústavu ministerstva obrany ve městě Tver (160 kilometrů severně od Moskvy), kde se vyvíjejí rakety Iskander. Na začátku května došlo k explozím v továrně na výrobu munice v Permu, jenž je vzdušnou čarou přes tisíc kilometrů východně od Moskvy.

Není jasné, zda za incidenty na ruském území mohou letecké útoky, rakety, nebo sabotáže. Mají každopádně vyvolat v řadách armády i obyvatelstva strach a zneklidnit vedení v Kremlu. Dokázat, že speciální vojenská operace na Ukrajině neprobíhá podle plánu.

V některých případech důkazy ukazují, že útoky provádí Ukrajina, Kyjev to popírá nebo nekomentuje. Ruské úřady výbuchy naopak bagatelizují, aby nemusely přiznat, že ruská mocná armáda nemá situaci pod kontrolou. Nejen na ukrajinském okupovaném území, ale ani přímo na půdě Ruské federace. 

Korupce a nedbalost

Ředitel pro technologie a kontrolu zbrojení v Mezinárodním institutu pro strategická studia v Londýně William Alberque připustil, že některé výbuchy mohou mít prozaické vysvětlení. Korupci a snahu zakrýt důkazy nebo nedbalost, jež je tak rozšířená v ruských ozbrojených složkách. Zejména v době, kdy se musí tisíce vojáků, munice i techniky přesouvat, může dojít k nehodě.

„Musíte pochopit, že Rusko přesouvá munici ve velkém, takže k nehodám bude docházet,“ reagoval Alberque na množící se exploze na ruském území. Dvacet dva incidentů za šedesát dní je ale i na ruský šlendrián hodně.

V části nevysvětlitelných případů musí mít prsty i nepřítel, tedy Ukrajinci. „Důležité na tom je, že se jedná o neuvěřitelně špatné ruské plánování a neuvěřitelně špatné provádění rozkazů. Dovolili infiltraci vzdušného prostoru, dokonce raketami,“ upozornil na alarmující „neexistenci“ ruské protivzdušné obrany. 

Ukrajina se oficiálně k útokům nehlásí, poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak ale na sociální síti Telegram napsal, že Rusové musí počítat s tím, že dluhy za zabíjení civilistů musí být splaceny. Útoky Ukrajiny na ruské sklady munice nebo pohonných hmot označila britská i americká vláda za legitimní cíle. 

Od začátku agresivní ruské války došlo k vyhnání jedenácti milionů Ukrajinců. Pět milionů odešlo do zahraničí, šest milionů se přesunulo do jiných částí země. Byly zabity desítky tisíc civilistů, časté jsou případy znásilnění a mučení lidí. Ukrajinská armáda odrazila útočníky v okolí hlavního města Kyjeva a donutila velení ruské armády, aby se jednotky stáhly ze severu země na východ. Boje se nyní soustřeďují na oblast Donbasu a na jih Ukrajiny.