Štefanův pád. A znovuzrození

Letecké práškování polí v Česku pomalu upadá. Oživit ho mohou drony. Stát připravuje uvolnění pravidel pro bezpilotní stroje

Štefanův pád. A znovuzrození
Čeští zemědělci drony už běžně využívají, ovšem většinou jen k monitoringu polí. Práškovací drony DJI Agras MG-1 jsou podle prodejce v provozu dva. | Archiv

Ivan Mládek by měl aktualizovat text svého nejznámějšího songu. Sypat z letadla chemikálie na Jožina z bažin, jistě ohrožený druh, a pokropit při tom i celý citlivý ekosystém mokřadu by dnes už neprošlo. Letecké práškování pesticidy zakázala Evropská unie už v roce 2009 a dnes je možné jen ve výjimečných případech a na zvláštní povolení od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).

„V posledních letech eviduje ÚKZÚZ pouze jeden subjekt, který o povolení letecké aplikace žádá. Jednalo se o aplikace do chmelu,“ popisuje zájem o práškování pesticidy ředitel kanceláře ústavu Jaroslav Juřica.

Dál je povoleno bez zvláštních omezení letecky aplikovat hnojiva či přípravky na biologické bázi, což se také děje. Podle mluvčího Úřadu pro civilní letectví Vítězslava Hezkého je tak v Česku ak­tuálně k dispozici deset až patnáct provozuschopných práškovacích letadel. Vedle proslulých „čmeláků“ Zlín Z-37 také třeba Antonov An-2. A k tomu je třeba přičíst i pět práškovacích vrtulníků R22 a R44. Mimochodem, v průběhu pandemie šířili nepříliš důvtipní konspirátoři paniku, že práškovací letadla rozprašují covid. Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek, na které kdosi dokonce zavolal policii, pak muselo vysvětlovat, že na pole v okolí Lanškrouna sype ledek amonný s dolomitem, a nikoli čínskou chřipku.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit