Stavba továrny Tesly u Berlína se zasekla

Tesla stále nemá stavební povolení pro první gigafactory v Evropě. Koronavirová krize automobilku ale příliš nezasáhla.

Stavba továrny Tesly u Berlína se zasekla
ilustrační foto | Patrick Pleul/dpa-Zentralbild/Profimedia.cz

I když se společnost Tesla, kterou založil americký podnikatel a vizionář Elon Musk, snaží stavbu Gigafactory 4, své největší továrny v Evropě, co nejrychleji dokončit, aby mohla už od poloviny příštího roku vyrábět nové elektromobily, úřady v Německu jí stavební povolení jen tak nevydají. Musí totiž ještě projednat stovky námitek od občanských sdružení, protože se obávají negativního vlivu továrny na životní prostředí  v Braniborsku.

Vykácený kus borovicového lesa jižně od obce Grünheide u dálničního obchvatu Berlína stále zeje prázdnotou. A zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tu mělo vyrábět půl milionu aut ročně.

Tři hodiny týdně po telefonu 

Právě v obci Grünheide je jedna z kanceláří občanského sdružení, které výstavbu zpomaluje. A ta je i kvůli epidemii a souvisejícím omezením uzavřena. Funguje jen po telefonu tři hodiny v týdnu.  

Stavební povolení mělo být podle původního harmonogramu vydáno nejpozději letos v létě, nebude to ale dříve než na podzim, i když oficiálně Tesla zatím nepřipouští, že by došlo ke zdržení  výstavby.  

Německý deník Süddeutsche Zeitung napsal, že americká společnost dokončuje odlesňování pozemku na vlastní nebezpečí, protože se stále ještě může teoreticky stát, že by musela staveniště uvést do původního stavu, pokud by došlo k tomu, že by odpůrci stavby dosáhli zamítnutí stavebního povolení.

Kritici stavby se nemohli v rámci současného řízení veřejně vyjádřit, jak to vyžaduje německá legislativa. Jejich slyšení bylo původně naplánováno na polovinu března, šíření virového onemocnění covid-19 ale obrátilo plány americké společnosti naruby. 

373 námitek 

Úřady se musí vypořádat se 373 námitkami. Většina se týká obrovské spotřeby vody nové továrny. Kritizováno je i odlesnění krajiny a napojení na železniční síť. Frauke Zeltová z braniborského ministerstva životního prostředí v Postupimi zdůraznila, že se musí podle zákona tyto námitky veřejně vypořádat a není možné je obejít například formou videokonference.

Datum nebylo zatím stanoveno. I když tento rigorózní přístup kritizují politici CDU a FDP, německé federální zákony musí platit pro všechny, bez ohledu na dopady pro ekonomiku, trvá na svém mluvčí úřadu Zeltová. 

Zástupci Tesly tvrdí, že spotřeba bude nižší, než původně uváděli, revidovanou žádost ale úřady nemají. Pokud by došlo k výraznějším změnám ve stavebních plánech, musela by je firma opět zveřejnit, aby se k nim vyjádřili místní obyvatelé. To by znamenalo další průtahy ve výstavbě. 

I když je projekt prestižní nejen pro Braniborsko, ale i celé Německo, délka stavebního řízení ukazuje, že nejen Česko je pro investory z hlediska byrokratického řízení noční můrou. Braniborský ministr hospodářství Jörg Steinbach přitom o stavbě tvrdí, že je důležitým milníkem pro místní hospodářství, ze kterého mohou mít prospěch i ostatní firmy. 

Týdně vede se zástupci Tesly až šest videokonferencí, aby se podařilo výstavbu co nejdříve zahájit.  Steinbach si umí představit, že kvůli šíření viru může dojít k určitým výjimkám v komplikovaném řízení. Schválené stavební povolení potřebuje investor pouze v případě, že by stavební úpravy už nešly vrátit do původního stavu, dodal. 

Kalifornská firma na svém webu uvedla, že se postavením nové továrny na pozemku o rozloze 300 hektarů snaží v Evropě urychlit přechod na obnovitelné energie. Menší továrnu už otevřela v nizozemském Tilburgu. 

Virus Teslu nezasáhl

Pokud odhlédneme od komplikovaného řízení výstavby nové gigatovárny u Berlína, zdá se, že automobilka ze současné krize vyvolané šířením koronaviru zatím spíše profituje. Například z Číny hlásí za březen rekordní prodeje, když prodala 10 160 vozů. Na čínském trhu s elektromobily má nyní podíl 25 procent. 

V případě Číny těží zejména z toho, že začala automobily pro místní trh vyrábět v Šanghaji a vyhnula se placení dovozních cel. Nabízí také rozšířené služby pro prodej zákazníkům až domů. Globálně Tesla drží na trhu s elektromobily 20procentní podíl.

Podle webu CleanTechnica, jenž podporuje rozšiřování elektromobility, má Tesla několik důvodů, proč by měla na trhu oproti konkurenci posílit. Zejména může využít propracovaný systém online objednávek a je lépe připravena na omezení tradičních prodejních kanálů než jiné automobilové značky. 

Navíc tím, že se elektromobily skládají z menšího počtu dílů než auta se spalovacími motory, může lépe kontrolovat subdodavatelské řetězce.

Akcie na houpačce

Důvěra ve značku z kalifornského Palo Alta se ukázala i na vývoji ceny akcií od začátku roku. Tržní kapitalizací výrazně předčila konkurenty a před ní byla pouze japonská Toyota. Po lednovém otevření továrny v Šanghaji stoupla její kapitalizace přes 100 miliard dolarů a z pomyslného druhého místa sesadila německý koncern Volkswagen. 

 
Vývoj ceny akcií firmy Tesla

Akcie jsou ale během posledních tří měsíců jako na houpačce. V polovině února překonaly hranici 900 dolarů, následně propadly až na úroveň 360 dolarů, nyní se opět zotavují a atakují 800 dolarů. 

Ropa a elektromobily

Názory na to, zda pomůže propad ceny ropy výrobci luxusních elektromobilů, se různí. Analytik společnosti AlixPartners Mark Wakefield tvrdí, že poptávku po elektromobilech ovlivňuje hlavně cena paliva a provozní náklady, nikoliv přesvědčení zákazníků. Proto předpovídá akciím Tesly pád. O dramatickém propadu až o 90 procent hovořil Gordon Johnson z newyorské firmy GLJ Research.

Naopak investor Alex Kimani Tesle věří. Na webu OilPrice.com napsal, že propad ceny ropy Tesle neuškodí. Nevěří, že by se dlouhodobě pohybovala cena ropy tak nízko, jako tomu bylo v posledních dnech. Navíc ani nízké ceny ropy na úrovni 20 dolarů za barel nebudou znamenat, že řidiči budou platit u pumpy výrazně méně než dosud.

Argumentuje tím, že Tesla i v době klesajících cen ropy v roce 2019 zvyšovala svou produkci a s tím rostla i cena jejích akcií. Navíc i v současné době je v průměru dobíjení elektromobilu v Americe levnější o 36 procent než tankování benzinu.