Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Rozpočtová politika v dobách dobrých zakládala výdajové programy, na které nemá v dobách zlých. To je základní rozdíl naší a německé fiskální politiky.
Když se zima zeptá, co jste dělali v létě, moc toho nenalžete. Ukázaná platí a stejně je to s hospodařením státu, když se těžká doba nyní ptá vlády a její parlamentní většiny, co dělaly v časech tučných a výživných.
Téměř stomiliardový deficit hospodaření státu za čtyři měsíce tohoto roku také nejde jen tak okecat. Dopady koronavirové krize na příjmy a výdaje jsou totiž stále jen symbolické a státní pomoc firmám a podnikatelům v nesnázích je sice slíbená, ale účty postižených, a tudíž ani státní rozpočet o tom stále ještě příliš nevědí. Také nezaměstnanost nijak zvlášť nevyskočila a firmy své daně platí.
Že tyto platby neporostou zdaleka tak rychle jako v posledních třech či čtyřech letech, bylo jasné už loni, kdy po nějaké epidemii nebylo vidu ani slechu.
Jenže Babišova vláda je závislá na rozdávacích programech a ty nezpomalily ani náhodou. A tak hlavní příčinou rekordního dubnového schodku je utrácení, a to na spotřebu státu a sociální výdaje nespojené s krizí. Tento nárůst činí přes šedesát miliard navíc, což je dvanáct procent. Příjmy už v březnu - tedy před krizí - rostly jen o 3,6 procenta. Teď o tři procenta klesají a bude hůř.
Dominantní nárůst lze vidět u objemu vyplacených důchodů. Budiž důchodcům přáno. Řadu let provozovaná valorizace vysoko nad zákonný rámec byla ale v pohodě financovatelná, když nezaměstnanost klesala na rekordní minima a platy rostly o osm procent ročně, taženy bezuzdným přidáváním státním zaměstnancům a explozí minimální mzdy a na ni navázaných mezd zaručených. Teď to bude jinak a dosud přebytkový penzijní účet se obratem propadne do hlubokého deficitu.
Brutální růst mezd a nedostatek pracovní síly pak celkem pochopitelně snížil ziskovost firem, a tedy i daňový základ pro daň z příjmu právnických osob, jejíž výnos se také slušně propadá už teď a bude zase jen hůře.
Nejde samozřejmě jen o důchody, ale také o platy státních zaměstnanců a další neinvestiční výdaje, včetně navýšených plateb zdravotním pojišťovnám. Což navíc kvůli epidemii také nejspíš nebude stačit.
Rozpočtová politika tak v dobách dobrých zakládala výdajové programy, na které nemá v dobách zlých, kdy se třeba jen zpomalí dřívější masivní růst. To je základní rozdíl naší a německé fiskální politiky. Znamená to, že zatímco Němci se po ukončení podpůrných programů a z nich vyplývajících deficitů v rozsahu dvaceti procent HDP zase hladce vrátí k vyrovnanému hospodaření, Česko čekají další stamiliardové deficity.
A to je o dost horší skutečnost než to, že ve světle současných čísel se jeví těch tři sta miliard nedávno navýšeného deficitu jako sakra málo.
