Státní firmy vysychají. Utrpí tím rozpočet

Rozpočet letos zchudne o příjmy z některých dříve výnosných státních firem. Největší příspěvek přijde opět od ČEZ, Lesy ČR ani letiště nepřispějí nic.

Státní firmy vysychají. Utrpí tím rozpočet
Lesy ČR v minulosti „pomohly“ státnímu rozpočtu desítkami miliard korun. Kůrovec ale firmu připravil o zisky a erár ji musí naopak dotovat. | Tomáš Novák týdeník HROT

Jedním z hlavních nepřátel premiéra Andreje Babiše byl před loňským příchodem pandemie čínské chřipky kůrovec. Šéf vlády společně s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem či ministryní financí Alenou Schillerovou objížděli české lesy a háje a nechávali se fotit, jak zkoumavým pohledem hypnotizují miniaturního půlcentimetrového brouka na dlani.

Samozřejmě se nabízí ekologický pohled na věc, který by spanilé jízdy vlády mohl vysvětlit starostí o tuzemskou krajinu, již kůrovec dokázal zničit k nepoznání. Při náhledu z jiného úhlu ale parazit znamená také katastrofu pro veřejné rozpočty. Lesy ČR patřily v posledních letech mezi nejštědřejší donátory eráru ze všech firem vlastněných státem. Právě kvůli kůrovci ministryni financí Aleně Schillerové ale podnik už nepomáhá, naopak.

 

Není to však jediná firma vlastněná některým z ministerstev, která už není ochotně se otřásajícím oslíčkem. Podle zprávy ministerstva financí přestávaly státní podniky nebo erárem vlastněné akciovky nést obecně. Jen mezi lety 2018 a 2019 klesla částka, o kterou si erár vypomohl díky majetkovým účastem v byznysu, téměř o čtvrtinu - na necelých 13,5 miliardy korun. Ještě v roce 2015 přitom příjem ze státních firem dosahoval skoro 25 miliard.

Letos se Alena Schillerová může radovat ze zpráv o štědré dividendě ČEZ či o zisku ČEPS nebo Čepra. U ostatních státních podniků situace už není tak růžová. Naopak - ukázalo se, jak neprozíravé bylo vysát rezervy v dobrých časech. Vyprávět by mohli například na Letišti Praha nebo v Řízení letového provozu, které poslala pandemie do ztrát.

Polovina v likvidaci

Státní firmy patřily vždycky mezi oblíbené zdroje, jimiž si politici vypomáhali při rozpočtové politice. Nejinak postupoval jako ministr financí Andrej Babiš. Tomu v roce 2014 vláda zadala vypracovat novou strategii vlastnické politiky státu - státní podniky nebo akciovky měl rozdělit na strategické, v nichž si stát své podíly ponechá, a zbytné, které by bylo radno privatizovat. Na začátku roku 2017 nicméně vláda návrh Andreje Babiše zamítla, a nová strategie tak vznikla a byla schválena až letos na začátku roku. Jaké závěry z ní lze vyčíst?

Bilance může být na první pohled překvapivá. Podle poslední zprávy ministerstva z letošního května má stát majetkovou účast celkem ve 118 firmách. Jasnou jedničkou je ministerstvo financí s 37 podíly, následují resorty zemědělství a průmyslu a obchodu s 29, respektive 27 (spolu)vlastněnými společnostmi. Ostatní ministerstva paběrkují: žádné nemá v gesci více než deset podniků.

Nejštědřejším donátorem eráru je polostátní ČEZ. Také už ale nevynáší tolik jako dřív – příspěvek do státní kasy klesl od nejlepších časů na třetinu.
Tomáš Novák týdeník HROT

Detailnější pohled nicméně ukazuje, že opravdu zajímavých firem, v nichž má některé z ministerstev podíl, je ve skutečnosti asi padesát. Vysloveně za strategické analýza označuje 34 společností se státní účastí. Zbytek představují podniky v likvidaci, případně poloprázdné schránky bez větších aktiv, nevyvíjející žádnou podnikatelskou činnost.

Celkově jde o nezanedbatelný majetek. Podle analýzy ministerstva financí překračují aktiva strategických a dalších „funkčních“ firem 1,2 bilionu korun. V roce 2019 tyto společnosti dosáhly souhrnného zisku 25,2 miliardy korun. Na první pohled slušný výsledek nicméně bledne v porovnání s předchozím rokem: celkový profit v roce 2019 byl o čtvrtinu nižší než o rok dříve.

Zlatá vejce z ČEZ

Informace o tom, která firma státu doslova snáší zlatá vejce, není překvapivá. Během celé existence ČEZ si stát přišel na dividendách z energetické společnosti, v níž vlastní necelých 70 procent, bratru na 600 miliard korun. S klesajícími zisky ovšem i tento ceněný zdroj financí pro erár postupně zhubnul. Ještě na začátku tohoto desetiletí firma vykazovala čisté zisky kolem 40 miliard korun. Naproti tomu v roce 2018 vydělala jen 10,5 miliardy a o rok později 14,5 miliardy korun.

Přeloženo do rozpočtového jazyka: zatímco před lety si státní kasa přišla díky ziskům ČEZ i na 30 miliard ročně, v roce 2019 do ní připlulo pouze asi 7,7 miliardy a v roce 2020 zhruba deset miliard korun. Letos by si státní kasa díky dobrým výsledkům firmy měla ještě přilepšit, a to asi o 12,5 miliardy.

 

Ještě rapidnější propad ovšem zaznamenal jiný, dříve velmi lukrativní podnik vlastněný státem - Lesy České republiky. Ty od nástupu hnutí ANO na ministerstvo financí dodaly státním financím vzpruhu v podobě více než 30 miliard korun. Ještě v roce 2018 si stát z lesnické firmy vytáhl 2,5 miliardy. Za roky 2019 a 2020 ovšem už v kolonce příspěvku Lesů ČR do eráru svítí nula.

V roce 2019 se státní podnik kvůli kůrovcové kalamitě propadl do ztráty téměř 800 milionů korun. Loni byla situace ještě více tristní: firma plánovala téměř dvoumiliardovou ztrátu. Nakonec v prosinci 2020 oznámila, že se jí vyhne. Bylo to ale díky tomu, že stát pro jednou do firmy peníze poslal, místo aby ji použil jako bankomat - konkrétně mělo ze státní kasy na hospodaření a zvládání kůrovcové kalamity jít přes 2,2 miliardy korun.

Letci ve ztrátě

Kompletní statistiky příspěvků státních firem za rok 2020 ještě ministerstvo financí nezveřejnilo. I tak je ale z přehledu za rok 2019 zjevné, že pandemie některé z dojných krav veřejných rozpočtů přeměnila ve ztrátové firmy, které nejenže do eráru ničím nepřispějí, ale navíc možná budou potřebovat pomoc.

Nejmarkantnější je to na leteckém byznysu. Zatímco ještě v roce 2019 byly společnosti Letiště Praha a Řízení letového provozu ziskové a do státního rozpočtu přispěly třemi miliardami, respektive 190 miliony korun, loni na obě dopadla krize způsobená lockdowny a omezením cestování.

Druhý jmenovaný státní podnik se loni propadl do ztráty vůbec poprvé. Celkem prodělal 1,4 miliardy, a je tak jasné, že po loňské „pomoci“ eráru za půl miliardy firma pro státní finance letos přínosem nebude. S ohledem na stále nestabilní situaci v letecké dopravě nelze kladný hospodářský výsledek očekávat ani letos.

Společnost Letiště Praha zatím loňské hospodářské výsledky nezveřejnila. Už loni na podzim ale šéf firmy potvrdil, že 4,5miliardový zisk z roku 2019 se rozhodně nebude opakovat. Naznačil dokonce, že i původně odhadovaná ztráta za rok 2020 ve výši 200 milionů korun byla značně podhodnocená.

O hloubce problémů pražského letiště ostatně svědčí i fakt, že si firma loni v prosinci poprvé musela vypomoci úvěry. A letos v tom chce pokračovat. Podle zpráv ze začátku května si plánuje na provoz a modernizaci Letiště Václava Havla půjčit celkem sedm miliard korun. Erár tak s příspěvky za loňský ani letošní rok také nemůže počítat.

Dramatickou ztrátu zaznamenala loni i společnost České dráhy, byť sama nikdy nepatřila ke státním podnikům, které by významně pomáhaly státnímu rozpočtu příspěvky ze zisku. Zatímco v roce 2019 nicméně národní železniční dopravce vydělal přes 1,3 miliardy, loni naopak kvůli omezení cestování po republice zaznamenal celkovou ztrátu 4,1 miliardy korun.

V zisku naopak i loni skončily další dvě státní akciovky, které pravidelně dotují miliardami státní rozpočet. Společnost ČEPS, jež v roce 2019 do eráru přispěla bezmála miliardou, dosáhla zisku i loni -byl přibližně stejný jako o rok dříve, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. V tomto případě tak ministerstvo financí bude mít kam sáhnout.

Podobně je tomu u firmy Čepro. Ta dokonce loni navzdory očekávání dosáhla rekordního zisku přes dvě miliardy korun, tedy asi o 700 milionů více než v letech 2018 a 2019, kdy do státní kasy odvedla bezmála 800 milionů korun. I tady si tedy může ministryně Schillerová vylepšit bilanci státního hospodaření.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní