Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Příští rok chce Česko získat nový terminál pro námořní plavbu. Historických přístavů se vzdá.
Česko zkouší znovu oživit své kdysi slavné přístavy v německém Hamburku. Poté, co se nepovedl plán ministra dopravy Dana Ťoka na 150milionovou investici, která měla zchátralá pronajatá území dostat z nejhoršího, zkouší nyní ministerstvo dopravy vyjednat, že Moldauhafen a Saalehafen vrátí po necelých sto letech zpět Hamburku a raději přijme nabídku na nové území. Výhodnost směny už potvrdila studie, začínají jednání o podmínkách.
Studie směnu území doporučila. Je ale zřejmé, že samotná doprava po Labi by efektivitou na potřebné investice v Hamburku nestačila. Do fungování nového prostoru v přístavu bude třeba zapojit i překládku silniční a železniční dopravy, aby se dostavil požadovaný ekonomický efekt. Koneckonců význam říční dopravy je v době rychlých dodávek zboží „just in time“ a započtení nákladů na provoz lodí oproti dvěma zmíněným druhům dopravy výrazně diskvalifikován.
Po několika letech se tak vrací do hry hamburské území zvané Kuhwerder. Místo o rozloze třicet tisíc čtverečních metrů s manipulační a skladovací plochou, kam mohou směle připlout středně velké námořní lodě s ponorem do jedenácti metrů bez omezení jejich výšky. „V současné době zahajujeme znovu jednání s německou stranou o podmínkách směny pozemku na takzvaném „Kuhwerder“ terminálu. Je přímo v centru města v nákladním přístavu a existuje tu možnost přístupu i námořních lodí, což na těch starých územích nebylo možné. Je to pro nás proto mnohem výhodnější,“ popisuje ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů.
V novém přístavu by podle něj vznikl multimodální terminál, který by kombinoval železnici, silniční, říční a námořní dopravu. Kuhwerder Hafen je mimochodem dobrá adresa – leží v těsné blízkosti přístavního mola, odkud vyrážejí luxusní zaoceánské parníky na okružní jízdy. A také je na dohled od novostavby Labské filharmonie, která se stala novou dominantou Hamburku. Česko by tak získalo přímé lodní spojení s mořem. Saalehafen a Moldauhafen mají oproti tomu od volného moře ještě zhruba sto kilometrů distanc, větším problémem jsou ale potíže s hloubkou v přístavu, která nedovoluje velkým lodím připlout.
Proč se nepovedly plány na opravu dvou přístavů? Co se děje v tom třetím, Peutehafenu, který Československo koupilo? Jak do problému promluvila česko-německá smlouva o Labi a proč se o směně mluví už šest let, aniž by k ní došlo? Jaká jsou její rizika a jaká byla historie přístavů? Čtěte v aktuálním vydání týdeníku Hrot.
