OSN vytáhla proti zabijácké umělé inteligenci. Chce zákaz autonomních zbraní ve válkách

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Celý článek
0

Punk, zábava a hodně piv. Antoš je splněným snem, říká pivovarnice Grguričová

Ve znaku mají sice letopočet 1578, na historický pivovar si tu ale nehrajou. Antoš ze Slaného sází na moderní speciály a pestrobarevné etikety, které zaujmou na první pohled. A že pivovar vede žena? „Kvůli tomu jsem se ještě s despektem nesetkala,“ říká spolumajitelka Antoše Šárka Grguričová.

Ve znaku mají sice letopočet 1578, na historický pivovar si tu ale nehrajou. Antoš ze Slaného sází na moderní speciály a pestrobarevné etikety, které zaujmou na první pohled. A že pivovar vede žena? „Kvůli tomu jsem se ještě s despektem nesetkala,“ říká spolumajitelka Antoše Šárka Grguričová.

Celý článek
0

Zombie automobilky v Číně: zahraniční továrny jsou „u ledu“, o jejich auta není zájem

Zahraniční automobilky postavily během minulých let v Číně řadu továren na auta se spalovacími motory. Poptávka po klasických autech západních značek ale klesá, a tak továrny vyrábějí aut stále méně.

Zahraniční automobilky postavily během minulých let v Číně řadu továren na auta se spalovacími motory. Poptávka po klasických autech západních značek ale klesá, a tak továrny vyrábějí aut stále méně.

Celý článek
0

Starý dobrý bombardér má zastrašit Čínu

Spojené státy stále častěji nasazují v oblasti Jihočínského moře bombardéry B-1, které se začaly vyvíjet už před 60 lety. Přelety mají odradit Čínu od expanzivních choutek.

Starý dobrý bombardér má zastrašit Čínu
ilustrační foto | Profimedia.cz

V době, kdy Tchaj-wan navštívil předseda Senátu Miloš Vystrčil a rozzuřil tím čínské komunisty, se ukazuje, že oblast okolo čínského pobřeží může být rozbuškou pro vyvolání vážnějšího konfliktu. Aby Spojené státy zabránily čínské expanzi v této oblasti, nasazuje americká armáda také osvědčené bombardéry z éry studené války.

Nadzvukový těžký bombardér Rockwell B-1 Lancer, kterému se říká také Bone, totiž dokáže v řádu hodin, na rozdíl od lodí, zasáhnout v regionu Jihočínského moře. Je vybaven nejmodernějšími raketami, jež mají americké síly k dispozici. 

Na nasazení bombardérů, které se začaly vyvíjet už za éry prezidenta Johna Kennedyho, upozornila reportáž agentury Reuters. „USA chtějí vyslat zprávu, že čínské lodě i pozemní cíle mohou být kdykoliv ohroženy,“ napsal reportér z Hongkongu

Strach z čínské expanze

Právě agresivní postup Pekingu v bývalém britském přístavu vyvolává obavy z čínského napadení ostrova Tchaj-wan, kterému vyjadřují vojenskou podporu hlavně Spojené státy. Do neklidné oblasti od ledna pravidelně létá z vojenské základny na ostrově Guam v Pacifiku dvojice bombardérů. V červenci provedly nízký průlet nad letadlovou lodí USS Ronald Reagan a její doprovodnou flotilou, která prováděla cvičení ve Filipínském moři.

Bombardéry, jež jsou ve službě od roku 1986, jsou vyzbrojeny novými špičkovými střelami AGM-158B z roku 2018. Na palubě jich Bone může mít až 24 kusů. Střely jsou radary těžko odhalitelné a mohou zasáhnout cíl až na vzdálenost 600 kilometrů.

„Jediný B-1 může vypálit tolik munice, jako celá námořní bitevní skupina lodí za jeden den,“ vysvětlil výhodu amerických bombardérů David Deptula z washingtonského Mitchellova institutu pro letectví. „V závislosti na tom, kde se nacházejí letadlové lodě, může trvat jejich nasazení týdny,“ dodal bývalý generálporučík letectva. 

Bombardéry mohou reagovat v řádu hodin: z Austrálie dolétnou k pobřeží Číny za šest hodin. Jejich nasazení má odradit čínské komunisty od případného válečného dobrodružství. Rychlá reakce letectva může být pro americké spojence v oblasti čínského pobřeží klíčová, uvádějí západní vojenští odborníci. 

Tichomořské letecké síly podle mluvčí amerického letectva Veronicy Perezové záměrně informují o svých misích bombardérů, aby ujistily spojenecké země, že podporují regionální stabilitu a svobodu v celém indicko-pacifickém prostoru.

Ledové vztahy

Čínské ministerstvo obrany na dotazy agentury Reuters ohledně nasazení amerických bombardérů neodpovědělo. Vztahy mezi jadernými mocnostmi – Washingtonem a Pekingem –, jsou v současnosti na nejhorší úrovni od masakru studentů na Náměstí nebeského klidu v roce 1989. Připomíná se i srpnová návštěva amerického ministra zdravotnictví Alexe Azara na Tchaj-wanu, který komunistická Čína považuje za své území.

Azar byl nejvyšším americkým činitelem na ostrově za posledních 40 let. Peking v této souvislosti nevyloučil ani použití síly, aby „umravnil“ tchajwanské politiky. Tamní Čínská republika vznikla v roce 1949, když se na ostrov stáhla antikomunistická vojska generála Čankajška. 

V rámci současné americké antičínské politiky ministr zahraničí Mike Pompeo označil Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu nikoliv za složku, jež má chránit čínský lid, ale vojenskou sílu komunistů pro potlačování projevů svobody a rozšiřování vlivu. I proto Trumpova administrativa podpořila zintenzivnění operací americké armády v oblasti Jihočínského moře. Čínské teritoriální nároky v oblasti jsou podle Pompea nezákonné. 

Letadlové lodě v ohrožení

Bombardéry s novými raketami mají odradit čínské pozemní i námořní síly od případného útoku na americké letadlové lodi. Američané mají respekt z nasazení čínských raket Dong-Feng, jež mají likvidovat právě letadlové koráby moří. Čína také provádí testy balistických raket středního doletu v Jihočínském moři. 

Vojenští analytici upozorňují na to, že se bombardovací síla amerického letectva významně snížila od pádu Sovětského svazu. Na konci studené války měly Spojené státy k dispozici 400 bombardérů, nyní to je 158 letadel. Čeká se na zavedení moderního letadla B-21 výrobce Northrop Grumman s technologií stealth, které umožní snadnější průnik na silně bráněná území nepřítele. Novinka má nahradit bombardéry B-1 i B-52. Nový bombardér by by měl nasazen po roce 2025. 

Část odborníků však varuje před eskalací konfliktu s Čínou. „Není to jako bojovat proti Saddámovi Husajnovi. Stala by se z toho světová válka,“ uvedl Peter Layton z australské Griffithovy univerzity, jenž dříve sloužil u australského letectva. Čína totiž masivně posiluje námořnictvo i protivzdušnou obranu. Navíc může, stejně jako Američané, použít i jaderné zbraně.