Stalo se Německo opět nemocným mužem Evropy?

Téměř před 25 lety The Economist nazval Německo nemocným mužem eurozóny. Německou ekonomiku tehdy trápila kombinace sjednocení, sklerotického trhu práce a vadnoucí exportní poptávky, což vyhnalo nezaměstnanost do dvouciferných čísel. Série reforem na začátku nového tisíciletí přinesla zlatý věk. Německo se stalo vzorem pro ostatní. Nejen že tamní vlaky jezdily načas, ale díky nejlepšímu strojírenství na světě se země stala globálním exportním motorem. Dvě desítky let Německo prosperovalo, ale ani svět se nezastavil. Postupem času přestala být největší evropská ekonomika tahounem růstu a potom začala zaostávat.

Mezi lety 2006 a 2017 předčila všechny ostatní velké ekonomiky a držela krok s Amerikou. Dnes má za sebou už třetí kvartál recese nebo stagnace a do konce roku 2023 může být jedinou velkou světovou ekonomikou, která se smrští. A problémy se netýkají jen současnosti. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) poroste Německo pomaleji než Amerika, Británie, Francie i Španělsko dalších pět let.

Podprůměr OECD

Aby bylo jasno, situace není tak znepokojivá jako v roce 1999. Nezaměstnanost se drží kolem tří procent a Německo je dnes bohatší a otevřenější zemí. Ale Němci si čím dál častěji a hlasitěji stěžují, že jejich země nefunguje tak dobře, jak by měla. Čtyři z pěti v nedávném průzkumu veřejného mínění uvedli, že se jim v Německu nežije moc dobře. Tamní vlaky jezdí tak chronicky pozdě, že Švýcarsko zakázalo těm zpožděným vjezd na svoje území. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková zůstala kvůli poruše dosluhujícího vládního letadla letos v létě už podruhé trčet v zahraničí a odpískala kvůli tomu státní návštěvu Austrálie.