Stalking nebo domácí násilí. Technologie v chytrých domácnostech mají i rizika, varují vědci
Chtěli byste skutečně chytrou domácnost? Budete si muset ještě počkat – dnešní „smart homes“ jsou zatím spíše jen automatizované. Kromě usnadnění života navíc přinášejí i rizika a mění naše sociální interakce.
Nemít klíče, nemuset nakupovat, vařit, vysávat nebo rozsvěcovat světla a nastavovat termostat. Tak si dnes většina lidí představuje chytrou domácnost, která přesně ví, co chcete, a podle toho se vám přizpůsobuje. „Takovu domácnost ale ještě nikdo nemá. Dnešní ‚chytré domácnosti‘ jsou spíše ‚automatizované‘ a zatím příliš chytré nejsou – neumějí předvídat a učit se z našeho chování,“ říká socioložka Nina Fárová z Národního kontaktního centra – gender a věda při Sociologickém ústavu Akademie věd.
„Rozhodně se ale jedná o sílící trend, který zdaleka není jen otázkou technologií – mění naše životy, sociální dynamiku v rodinách a je to i velké téma bezpečnosti a etiky,“ upozorňuje vědkyně na podtémata, o kterých se příliš nemluví a vlastně ani neví.
I proto teď startuje velký mezioborový projekt, který bude napříč Evropou zkoumat, jak chytré technologie proměňují naše domovy.
Dnešní smart home
Jak vypadá dnešní „smart home“? „Je to zcela běžný dům vybavený řídicím počítačem a příslušnými technologiemi automatizujícími běžné rutiny – odcházím z domu, zhasnou se světla, automaticky se zamknou dveře a podobně. Cílem je zvýšení našeho komfortu a snížení spotřeby energií,“ popisoval Michael Vita, expert na Apple HomeKit, během diskuse v rámci Týdne inovací.
Dnes tak není problém na dálku ovládat topení, dveře otvírat otiskem prstu, nařídit, aby robotické vysavače vysávaly dopoledne, kdy jsme v práci, nebo nastavit různé scénáře chodu domácnosti podle toho, kdo je zrovna přítomen.
„Úskalím je, že ‚chytré prvky‘ jsou levné – chytrou zásuvku si můžete koupit za pár stovek – a jsme národem kutilů, což vede k tomu, že se technologie aplikují nevhodně a často pak lidé po příchodu domů místo jednoduchého použití vypínače hledají mobil, aby rozsvítili světla,“ dodává Vita, jehož náplní práce je radit, jak automatizovat skutečně efektivně a s ohledem na potřeby konkrétní domácnosti.
Sociální rozměr
Právě přizpůsobení potřebám uživatelů je klíčové. Chytré domácnosti totiž mění i sociální dynamiku. „Chod řady běžných domácností řídí ženy, s automatizací to bývá většinou naopak – muži jsou ti, kdo nastavují, kontrolují a přidávají další aplikace, což může způsobovat nerovnosti,“ upozorňuje Nina Fárová.
Právě strach z neznámého a ztráta kontroly mohou vést až k tomu, že někteří lidé, častěji ženy nebo starší osoby, chytré domácnosti zcela odmítají či ztrácejí pocit pohody, protože se cítí sledováni. „Z výzkumů vyplývá, že v řadě případů stačí jen vysvětlit, jak daná technologie funguje,“ říká Eva Pavlíková z Česko Digital, která dále upozorňuje, že ovládání na dálku či sledování domácností pomocí kamer nebo ukazatelů spotřeby mohou vést k malicherným sporům „o teplo či délku sprchování“, ale i k závažným formám domácího násilí. „Nesmíme zapomínat, že i chytré technologie jsou stále pouze nástrojem, který používá člověk.“
Mnoho sociálních otázek ale stále zůstává nezodpovězených. Jak například využijeme čas, který nám chytrá domácnost ušetří? „Když se objevily automatické pračky, všichni mluvili o tom, kolik času to ženám ušetří, ale ve výsledku se ukázalo, že se očekává, že žena získaný čas využije k další péči o domácnost a děti, nikoli například k osobnímu či kariérnímu rozvoji,“ říká Fárová.
A dodává: „Chytré domácnosti se rychle rozvíjejí, nicméně zatím jsou stále spíše na úrovni vzácností, kdy přinášejí radost nadšencům, ale celková společenská změna v kvalitě života není výrazná. Je však důležité tyto nové aspekty sledovat a mezioborově zkoumat.“
Autorka je stálou spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově
