Stali se z nás krtci. Lidem chybí denní světlo

Moderní společnosti chybí jasné denní světlo, které synchronizuje naše biorytmy. Vhodným osvětlením můžeme ovlivnit své zdraví i výkonnost

Stali se z nás krtci. Lidem chybí denní světlo
Lenka Maierová | Tomáš Novák týdeník HROT

„Většinu dne trávíme uvnitř budov, kde nám chybí jasné denní světlo, večer zíráme na rozzářené obrazovky a ani v noci nemáme tmu. Ztratili jsme přirozený rytmus střídání dne a noci,“ shrnuje zatím podceňovanou problematiku moderní společnosti architektka a odbornice na světlo Lenka Maierová. 

Pro orientaci v prostředí máme v oku dva typy fotoreceptorů – čípky pro barevné denní vidění a tyčinky pro černobílé noční vidění. „Teprve kolem roku 2001 vědci v našem oku objevili třetí typ fotoreceptorů (ipRGCs), které informují tělo o tom, zda je kolem nás jasné světlo, nebo hluboká tma, a tím řídí náš biorytmus,“ popisuje vědkyně.

Lenka Maierová
Vystudovaná architektka se k výzkumu světla dostala shodou mnoha náhod. „Před 15 lety si rodiče koupili pozemek a já jsem pro ně navrhovala nízkoenergetický dům. Konzultovala jsem řadu věcí se specialisty na vytápění, větrání, ale téměř nikdo neřešil vnitřní prostředí z pohledu uživatele, například světlo,“ říká Maierová. A tak se stalo, že jí na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) nabídli, aby se přihlásila na doktorské studium a začala se tématu světla věnovat. Dnes působí na pomezí řady oborů. „Jsem takový tlumočník mezi architekty, stavaři, světelnými techniky, biology, fyziology i lékaři,“ dodává.

Světlo řídí naše biologické hodiny, které dále ovlivňují naši aktivitu a fyzický výkon, trávení, spánek i náladu. „Za posledních 150 let jsme kvůli rozvoji technologií a životu uvnitř budov ztratili dostatečný kontrast mezi intenzitou světla ve dne a v noci,“ popisuje Maierová. To má za následek nedostatečnou synchronizaci organismu a může to vést k větší únavě, nižší produktivitě, ale i k vážným zdravotním komplikacím – problémům se zažíváním, náchylností k obezitě, depresím, nedostatečné regeneraci, oslabení imunitního systému, rozvoji chronických či nádorových onemocnění. 

„Někdy příčinou zdravotních problémů či nespavosti není stres, ale nedostatek jasného denního světla a skutečné tmy v noci,“ doplňuje vědkyně. Narušení přirozených biorytmů má i ekonomické dopady: „Z našich studií na studentech středních škol vyplývá, že pokud nemáme kvalitní osvětlení, nemůžeme plně využívat svůj kognitivní potenciál, kreativitu, schopnost soustředění a učení se, klesá nám výkonnost,“ shrnuje Maierová výsledky, které platí i pro zaměstnance. 

Vidět nestačí

Není světlo jako světlo. Pro vidění nám stačí mnohem nižší intenzita, ale pro synchronizaci biologických hodin je potřeba jasné světlo především v ranních a dopoledních hodinách. „Ideální je například snídaně na balkoně nebo ranní procházka, a to i když je pod mrakem,“ radí vědkyně. Pro zlepšení nálady ale intenzitu slunečního světla potřebujeme: „Všichni to známe – na jaře se s prvním sluníčkem začneme usmívat a máme lepší náladu.“ 

Dnes už umíme vyrobit umělé biodynamické osvětlení, které simuluje biologické účinky denního světla. Záleží ovšem na kvalitě: „Okem to nemáme šanci poznat, ale bohužel řada především levnějších terapeutických osvětlení na trhu nesplňuje parametry pro biologické účinky.“ 

I proto se teď Lenka Maierová podílí na projektu, jehož výstupem bude biodynamické světlo dostupné mimo jiné i pro domácnosti. Projekt je primárně zaměřen na podporu léčby a prevence depresivních onemocnění, ale uplatnění bude mnohem širší. „Dělali jsme studie například v domovech pro seniory, kde díky biodynamickému osvětlení došlo ke zvýšení kvality života seniorů,“ popisuje Maierová. 

Senioři byli přes den aktivnější a podle vlastních slov i v noci lépe spali. Větší rozšíření biodynamického osvětlení v podobných zařízeních by opět mohlo mít i ekonomické dopady, například na menší spotřebu léků na spaní i nižší nároky na personál. 

Sociální jet lag

Kromě střídání světla a tmy je stejně důležitý i pravidelný rytmus našich činností. „Lidé, kteří v pátek vyrazí do barů, vrátí se nad ránem a sobotu prospí, si přes víkend naprosto otočí biorytmus. V pondělí pak zažívají sociální jet lag podobný tomu, jako by přeletěli několik časových pásem,“ popisuje vědkyně.

 

Vliv přirozeného jet lagu zkoumali i u sportovců, kdy ve spolupráci s olympijským týmem vyvinuli speciální místnost pro světelnou terapii, kde si sportovci pro svůj přirozený maximální výkon synchronizují biologické hodiny. Vliv biorytmu na fyzický výkon dobře ukazuje příběh bývalé plavkyně české reprezentace. „Měla výborné časy, kterými by porazila i vítěze, ale pouze odpoledne. Kvůli pozdnímu biorytmu ale nebyla schopna zaplavat dobré kvalifikační časy při ranních rozplavbách,“ uvádí Maierová. 

Co s tím?

„Nejlevnější a nejjednodušší je trávit co nejvíce času na denním světle – venku nebo v blízkosti okna,“ radí Maierová. „Naopak nejméně 8,5 hodiny předtím, než chceme vstávat, bychom měli výrazně ztlumit osvětlení a vyvarovat se modrého světla z obrazovek.“ Ideální je mít v domácnosti několik variant osvětlení – jasné přes den, teplé tlumené večer a v noci úplnou tmu. Lenka Maierová doufá, že důležitost denního světla v bytech začnou brát vážně i úředníci a developeři. 

V Česku sice máme historicky velmi dobře zpracované požadavky na denní světlo – v některých ohledech možná lepší než země západní Evropy –, ale i přes jednoznačně prokazatelný přínos denního světla pro zdraví obyvatel je vyvíjen tlak na snížení požadavků na dostupnost denního světla v bytech. A to i přesto, že normový požadavek pro osvětlení denním světlem je u domácností jen 0,9 procenta vnější osvětlenosti, na pracovištích dvě procenta. „Přitom během koronavirové pandemie se pro řadu lidí z bytu, kam se vraceli až večer, stal prostor, kde tráví celý den. Většině tak chybí dostupnost denního světla a s nadcházející zimou se to bude ještě zhoršovat, “ varuje Lenka Maierová.

Dějiny světla
• Jediným zdrojem světla je slunce 
• 2 000 000 let – člověk ovládl oheň
• 500–1500 (středověk) – svíčka, louče, olejový kahan
• 1853 – petrolejová lampa 
• 21. října 1879 – Edison rozsvítil první žárovku, svítila 40 hodin 
• 1962 – první (červená) LED dioda 
• 1992 – modrá LED dioda
• 2012 – zákaz prodeje a výroby klasických žárovek

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Zelený kazatel
  • Jak zasypat mzdovou propast
Objednat nyní