Stali se z nás krtci. Lidem chybí denní světlo

„Většinu dne trávíme uvnitř budov, kde nám chybí jasné denní světlo, večer zíráme na rozzářené obrazovky a ani v noci nemáme tmu. Ztratili jsme přirozený rytmus střídání dne a noci,“ shrnuje zatím podceňovanou problematiku moderní společnosti architektka a odbornice na světlo Lenka Maierová. 

Pro orientaci v prostředí máme v oku dva typy fotoreceptorů – čípky pro barevné denní vidění a tyčinky pro černobílé noční vidění. „Teprve kolem roku 2001 vědci v našem oku objevili třetí typ fotoreceptorů (ipRGCs), které informují tělo o tom, zda je kolem nás jasné světlo, nebo hluboká tma, a tím řídí náš biorytmus,“ popisuje vědkyně.

Světlo řídí naše biologické hodiny, které dále ovlivňují naši aktivitu a fyzický výkon, trávení, spánek i náladu. „Za posledních 150 let jsme kvůli rozvoji technologií a životu uvnitř budov ztratili dostatečný kontrast mezi intenzitou světla ve dne a v noci,“ popisuje Maierová. To má za následek nedostatečnou synchronizaci organismu a může to vést k větší únavě, nižší produktivitě, ale i k vážným zdravotním komplikacím – problémům se zažíváním, náchylností k obezitě, depresím, nedostatečné regeneraci, oslabení imunitního systému, rozvoji chronických či nádorových onemocnění.